A1: Zahajovací koncert sezóny

Program:
Josef Suk:
Praga, symfonická báseň op. 26
Max Bruch: Koncert pro housle a orchestr č. 1 g moll op. 26
Antonín Dvořák: Symfonie č. 2 B dur op. 4

 

Účinkují:
Fabiola Kim
– housle
Janáčkova filharmonie Ostrava
Heiko Mathias Förster – šéfdirigent JFO

Program přináší díla tří mladíků: třicetiletého Suka, osmadvacetiletého Brucha a čtyřiadvacetiletého Dvořáka. Společná snaha o velkolepost a mohutný účinek kontrastuje s rozličnými osudy těchto tvůrců. Oba Češi se celým svým skladatelským odkazem zařadili do pomyslné světové síně slávy a výčet jejich pravidelně prováděných děl nebere konce. Naproti tomu Bruch ve svém obsáhlém díle nikdy nepřekonal popularitu svého Prvního koncertu pro housle a orchestr. Po jeho jediném provedení dílo stáhl, konzultoval s velikány houslové hry, aby je pak po minimálně šesterém přepracování pustil na vítěznou cestu světem v podání nejlepšího z nich, Josepha Joachima. Nezřídka se setkáme s tvrzením, že z houslových koncertů je právě Bruchův nejproslulejší. Dvořák i Suk byli znamenití houslisté v době, kdy byl Bruchův koncertní klenot jasným vzorem skladatelské práce s tímto nástrojem.
Hudba dvou blízkých příbuzných, zetě Suka a tchána Dvořáka, je rafinovaně slavnostní a zároveň intimní a nespoutaná, také ovšem přináší drama nevšední síly a prudkosti. Leitmotiv Sukovy Pragy upomene na husitský chorál, v tomto případě na obléhání Prahy vojsky Jana Žižky, jak je básnicky zpracoval Svatopluk Čech. Dvořák svoji wagnerovsky extravagantní a citově i dramaticky nesmírně silnou druhou symfonii slyšel jen jednou, v přepracované verzi 23 let po jejím zkomponování. Dílo je unikátním svědectvím o mladém Dvořákovi, který dlouhá léta v krajní chudobě marně čekal na úspěch. Takřka veškeré své tehdejší dílo spálil, Symfonie B dur však byla ušetřena kuriózním způsobem: nechal si ji vyvázat, nakonec ale neměl vazači čím zaplatit a ten si ji ponechal v zástavě.