Janáčkova filharmonie OstravaKoncerty a vstupenkyRecenzeRecenze z ostravan.cz: Katovice v Ostravě: Fantastický hostující orchestr i létající brýle violoncellisty

Recenze z ostravan.cz: Katovice v Ostravě: Fantastický hostující orchestr i létající brýle violoncellisty

převzato z www.ostravan.cz, 24.2.2017, autor recenze: Milan Bátor

Ostravu a Katovice nepojí jenom fotbal, ale také hudba. Družba dvou spřízněných měst ve čtvrtek pokračovala koncertem Národního symfonického orchestru polského rozhlasu Katovice, který se představil v Domě kultury města Ostravy. Polští přátelé si vybrali pro ostravské publikum vskutku reprezentativní program. Symfonické variace Don Quijote Richarda Strausse byly následovány geniálním Koncertem pro orchestr Witolda Lutoslawského. Dirigoval charismatický Alexander Liebreich a v sólových partech se představili violoncellista Adam Krzesowiec a violista Dariusz Korcz.

 

Violoncellista Adam Krzesowiec během koncertu.
Foto: Ivan Korč

V první části zazněla skladba Don Qujite, fantastické variace na téma rytířského charakteru pro velký orchestr op. 35. Není nejmenšího důvodu nenapsat hned v úvodu, že Národní symfonický orchestr polského rozhlasu Katovice se představil v tom nejlepším světle: orchestr disponuje skvěle znějícími smyčci, dřevy, má báječně průrazné a čisté (!) žestě a rytmicky precizní bicí nástroje. Po introdukci se sice v první variaci projevil intonační nesoulad mezi houslemi a žesti, ten se však podařilo brzy dostat pod kontrolu. Straussova skladba je mistrovsky instrumentována a klade obrovské nároky na souhru. Polský orchestr se vypořádal se všemi úskalími a zahrál pod vedením Liebreicha znamenitě.

Ze čtvrtečního koncertu. (Foto: Ivan Korč)

Donu Quijotovi se představili dva sólisté: violoncellista Adam Krzesowiec a violista Dariusz Korcz. Jejich role byly dosti heterogenní – violoncellový part je podstatně exponovanější a zásadnější – jedná se v podstatě o nejdůležitější melodický nástroj skladby. Adam Krzesowiec nelehké úloze dostál skvěle: málokdy se slyší tak měkký a zejména křišťálově čistý tón, který je schopen obrovského dynamického odstínění. Projev Krzesowiece provázel vedle technické suverenity také obrovský muzikantský zápal, který v jedné chvíli způsobil, že mu z nosu odlétly brýle a spadly na zem pod praktikáble. Vášnivý violoncellista se i s tímto oříškem vypořádal lehce a pokračoval v partu jako by se nic nestalo. Když mu to partitura posléze dovolila, brýle si ze země opět zvedl.

Adam Krzesowiec si rovná brýle. (Foto: Ivan Korč)

Ve srovnání s Krzesowiecem provázel výkon violisty Dariusze Korcze daleko menší muzikantský náboj, jeho viola byla rovněž podstatně méně slyšet, což přikládám faktu, že ačkoliv seděl v první řadě, byl vytočen téměř zády k publiku a z akustického hlediska tak hrál spíše do orchestru než pro diváky. Drobná diskrepance obou sólových nástrojů však nebyla nijak významná.

Dirigent Liebreich během koncertu. (Foto: Ivan Korč)

Za pozoruhodnou lze hodnotit práci dirigenta Liebreicha: kolik vytáhl z orchestru zajímavého! Jeho pozorné dirigování bylo naprosto elegantní, taktování přesné, gesta neokázalá a přesto v momentech dynamických, agogických změn a tektonických předělů náležitě iniciativní, tak že jej orchestr následoval zcela samozřejmě a oddaně.

Lutoslawského Koncert pro orchestr byl zahrán naprosto famózním způsobem. Troufám si tvrdit, že to byla jedna z nejlepších živých interpretací poslední doby. Dřevěné nástroje, ale i ostatní instrumenty mají v koncertu polského velikána nesmírně obtížné role. Hudebníci se však s extrémně náročnou, rytmickými finesami napěchovanou partiturou vyrovnali bez mrknutí oka. Hudební výstavba Liebreicha byla dokonalá v jednotlivostech i v organickém spojení tří větných celků.

Děkovačka po čtvrtečním koncertu. (Foto: Ivan Korč)

Koncert vzbudil velký ohlas a bylo s podivem, že posluchači neprojevili své nadšení také běžně okázalým „standing ovation“, protože pokud by si potlesk vestoje někdo doopravdy zasloužil, pak by to byl Národní symfonický orchestr polského rozhlasu Katovice pod taktovkou skvělého Alexandera Liebreicha. Polská hudba byla vždy na špičkové úrovni. A včerejší koncert v Ostravě byl potvrzením, že si naši sousedé svou kulturní kontinuitu hájí a střeží opravdu poctivě.