Na tomto místě bychom Vám rádi postupně představovali jednotlivé členy orchestru. Kromě profesních otázek jsme použili i část známého Proustova dotazníku.
Tentokrát jsem zamířili mezi dechaře a další, kdo odpověděl na naše otázky, je Mgr. Roman Buchal – vedoucí nástrojové skupiny trubek Janáčkovy filharmonie Ostrava.

Chtěli byste se zeptat Romana Buchala na něco úplně jiného? Pak máte příležitost. Své otázky posílejte prosím na adresu knizatkova@jfo.cz do 15. března 2018.  Odpovědi pak zveřejníme opět na našich webových stránkách.

Jaká byla Vaše cesta k hudebnímu nástroji, na který hrajete?
Začal jsem hrát na trubku na ZUŠ (tehdy ještě LŠU) v Novém Jičíně u Františka Skočka. Pak jsem od roku 1988 pokračoval ve studiu na Janáčkově konzervatoři ve třídě Emanuela Holuba, kde jsem v roce 1994 úspěšně absolvoval. V témže roce jsem se dostal na JAMU v Brně, kde jsem studoval u prof. Jana Brody. Akademii jsem ukončil absolventskými zkouškami v roce 1998.

Jak dlouho působíte v Janáčkově filharmonii?
Letos je to už 19. sezóna.

***

Jaké největší pozemské štěstí může člověka potkat?
U každého je to jiné. Jsem tam, kde jsem, dělám to, co dělám. Mám skvělou rodinu a fajn přátele kolem sebe.

Jaká je podle Vás Vaše největší ctnost?
To musejí posoudit druzí.

Vaše největší chyba?
Všichni děláme chyby. Je akorát třeba se z nich umět poučit.

Kým nebo čím byste nejraději byl?
Už od páté třídy základní školy jsem měl jeden cíl – dostat se na konzervatoř, což se mi podařilo. A nikdy jsem vlastně nepřemýšlel o jiné životní cestě.

Váš sen o štěstí?
Vysnít si člověk může cokoliv, ale málokdy se to vyplní.

Co by pro Vás bylo největší neštěstí?
To bych raději přeskočil.

Vaše nejoblíbenější postava v historii?
Vzorů je všude spousta, ať se člověk podívá do muziky nebo kamkoliv jinam, je těžké vybrat jen jeden.

Váš nejoblíbenější skladatel?
Gustav Mahler a z českých autorů pak Bedřich Smetana.

Vaše motto:
Méně zla mezi lidmi, více pohody, vzájemného porozumění a tolerance.

Sdílet na Facebooku