Janáčkova filharmonie OstravaB1: Dvořákův violoncellový koncert

B1: Dvořákův violoncellový koncert

Program:
Antonín Dvořák: Koncert pro violoncello a orchestr h moll op. 104
Richard Strauss: Symfonia domestica op. 53

 

Účinkují:
László Fenyő – violoncello
Janáčkova filharmonie Ostrava
Heiko Mathias Förster – šéfdirigent JFO

Domov, kam se tak rádi vracíme, rámuje program spojující dva protipóly romantického hudebního světa. Dvořák se do romantické epochy narodil, po mladickém wagnerovském bouřliváctví ale zakotvil v klidnějších vodách a jako zralý autor pošilhával po klasických předchůdcích. Svůj Druhý violoncellový koncert píše v Americe, kde kvůli pracovnímu vytížení mnoho děl tohoto jinak velmi pilného autora nevzniklo. Představuje intimní až něžný protipól k Novosvětské symfonii, často bývá v souvislosti s ním připomínán stesk po domově, ale i vzpomínky na vroucně milovanou Josefínu Čermákovou, kterou byl Dvořák kdysi odmítnut (oženil se pak s její sestrou) a jejíž úmrtí jej zastihlo právě v Americe.
To Richard Strauss napěchoval svůj orchestr až k prasknutí a ve svých kolosálních symfonických básních se jasně vyslovuje k hlavnímu sporu o hudbu v 19. století: Má hudba cenu především sama o sobě, jako „znějící pohybové formy“, nebo lépe využije svůj potenciál ve spojitosti s nějakým programem, za kterým se může skrývat příběh, historická osobnost, přírodní či architektonický útvar a vlastně cokoliv, zkrátka je-li řečeno „o čem“ konkrétní hudební skladba je? Strauss věřil ve spojení obojího a jeho Symphonia domestica, tedy Symfonie domova, je extrémním příkladem toho, kam až lze v hudební popisnosti zajít, popisuje totiž prostě den strávený doma, s konkrétními činnostmi, věcmi položenými tam či onde, hrami, zlobivým dítětem, sněním, strýcem a tetou, uléháním a probouzením. Stejně jako u Dvořáka zde důležitou úlohu hraje milovaná žena.

Maďarský violoncellista László Fenyö, narozený v roce 1975, se zařadil mezi světovou elitu violoncellistů ihned po svém vítězství v Mezinárodní soutěži Pabla Casalse v německém Kronbergu (2004). Laickým i odborným publikem je považován za jednoho z nejzajímavějších umělců, který disponuje především jedinečnou schopností prezentovat záměry skladatele a fascinujícím způsobem je tlumočit publiku. Pro jeho dech beroucí technické dovednosti a emoční expresivitu se jeho koncerty stávají nezapomenutelnými zážitky.
V posledních letech vystoupil na nejdůležitějších scénách po celém světě, včetně Concertgebouw v Amsterdamu, Wigmore Hall v Londýně nebo Gasteig v Mnichově. Jako sólista se prezentoval s orchestry, jako jsou Singapore Symphony Orchestra, Korean Symphony Orchestra, Frankfurt Radio Symphony Orchestra, Beethoven Orchester Bonn, Staatskapelle Weimar, Philharmonia Hungarica, Orquestra Metropolitana de Lisboa, Lancaster Symphony Orchestra, Shanghai Symphony Orchestra, Christchurch Philharmonic Orchestra, Bogota Philharmonic Orchestra, Sofia Philharmonic Orchestra a Sinfonietta Cracovia. Častokrát to bylo pod taktovkou Krzysztofa Pendereckého.
V rodném Maďarsku je již dlouho jedním z nejvyhledávanějších sólistů; jeho koncerty – sólové recitály, komorní koncerty nebo vystoupení s orchestry – jsou živě přenášeny a nahrávány maďarským rozhlasem. Spolupracoval s většinou maďarských orchestrů a dirigentů. Kromě toho v roce 2005 získal prestižní Cenu Ference Liszta udělovanou maďarským ministerstvem kultury, nebo Junior Prima Prize v roce 2008.
Své hudební vzdělávání zahájil v Maďarsku. Již ve 13 letech se stal studentem Hudební akademie Ference Liszta v Budapešti u László Mezöa. Později pokračoval v Lübecku u Davida Geringase, kde zdokonalil brilantní techniku, prohloubil smysl pro styl a rozšířil již tak rozsáhlý repertoár. Už během studia se prosadil na významných soutěžích (Mezinárodní hudební soutěž v Ženevě, Rostropovičova soutěž v Paříži, Adam Cello Contest v Christchurch nebo soutěž maďarského rozhlasu v Budapešti). Po ukončení studií ještě rozšířil své hudební obzory pod vedením Bernarda Greenhouse.
Pořádá mistrovské kurzy po celém světě, od října 2009 působí jako odborný asistent na Vysoké škole hudby a výtvarného umění ve Frankfurtu nad Mohanem a od roku 2012 vyučuje jako profesor na Musikhochschule v Karlsruhe. Byl hlavním violoncellistou ve Philharmonia Hungarica v letech1997-2001 a v Radio Symphony ve Frankfurtu nad Mohanem v letech 2001-2012.
Jeho nejvýznamnějšími aktivitami uplynulých sezón byly koncerty s ORF ve Vídni s K. Pendereckim, s HRT Záhřeb a mistrovské kurzy a koncert na Järvi-festivalu v Estonsku. Dále se prezentoval v Německu, Chorvatsku, Makedonii, Rumunsku, Maďarsku a Rakousku.
V  posledních letech nahrál také několik zajímavých CD – Komorní hudba s klavíristou Olegem Polianským nebo violoncellové koncerty J. Haydna a D. Šostakoviče s Frankfurt Radio Symphony Orchestra pod taktovkou Granta Llewellyna.
László Fenyö hraje na violoncello vyrobené Matteem Goffrillerem v roce 1695.

program koncertu ke stažení zde