Felix Mendelssohn Bartholdy patřil k dětským hudebním géniům své doby — už v devíti letech debutoval jako pianista a jeho talent podporoval i Johann Wolfgang Goethe. Jeho Reformační symfonie, psaná k oslavám třístého výročí Augsburského vyznání, spojuje mladistvou energii s obdivem k bachovské polyfonii. Dvořákův Koncert pro violoncello h moll, zkomponovaný během amerického pobytu, patří mezi vrcholy světové romantické hudby. Sólistou večera bude mladý violoncellista Jan Petrov.

Felix Mendelssohn‑Bartholdy
Symfonie č. 5 D dur op. 107 „Reformační“

Antonín Dvořák
Koncert pro violoncello a orchestr h moll op. 104

Jan Petrov – violoncello
Janáčkova filharmonie Ostrava
dirigují posluchači oboru dirigování Curyšské hudební akademie pod vedením Christopha‑Mathiase Muellera
Anna Bangoura – průvodní slovo

Již od raného dětství projevoval Felix Mendelssohn Bartholdy známky neobyčejného hudebního nadání. Ve svých devíti letech poprvé veřejně vystoupil jako pianista a v jedenácti letech začal s komponováním prvních skladbiček. Uměleckým patronem mladého hocha se nestal nikdo menší než básník Johann Wolfgang Goethe, který se snažil jej všemožně podporovat.

Přestože Mendelssohnova Reformační symfonie nese pořadové číslo pět, vznikla ve skutečnosti jako druhá v pořadí. Skladatel ji vytvořil v pouhých jednadvaceti letech pro velkolepé oslavy třístého výročí předložení Augsburského vyznání císaři Karlu V. na říšském sněmu v Augsburku, jež byly pořádány v červnu 1830 v Berlíně. V symfonii se zračí nejen Mendelssohnova geniální melodická invence, ale také jeho mistrovské ovládnutí bachovské polyfonie.

Koncert pro violoncello a orchestr Antonína Dvořáka se řadí k nejhranějším a nejpopulárnějším romantickým violoncellovým koncertům. Skladba z let 1894–1895 vznikla během Dvořákova amerického pobytu a skladatel v jejích širokodechých melodiích a niterné lyrice ukryl svůj stesk po domově, po přátelích i české přírodě. Jako sólista se představí mladý talentovaný absolvent Pražské konzervatoře Jan Petrov.