Live stream z JFO V

Händel – Haydn – Beethoven

recenze

Georg Friedrich Händel
Sonáta pro dvě violoncella a klavír op. 2 č. 8

Ludwig van Beethoven
Sedm variací Es dur

Joseph Haydn
Klavírní trio G dur op. 82 č. 2 Hob.XV:25

Ludwig van Beethoven
Klavírní trio B dur op. 11

 

Jiří Hanousek – violoncello
Lukáš Novotný – violoncello
Lenka Hejnešová – housle
Daniel Svoboda – klarinet
Eliška Novotná
, j. h. – klavír

 

Georg Friedrich Händel byl německý hudební skladatel (1685-1759, jehož ocenil kdysi i samotný Beetthoven, který obvykle poklony nikomu neskládal.
Händelův život se zásadně změnil po mimořádně úspěšném přijetí jeho opery Rinaldo v Anglii. Prožil tam větší část svého života. Žil na přelomu baroka a klasicismu a zapsal se do dějin jako jeden z nejvýznamnějších postav evropské hudby. 

Joseph Haydn (1732-1809) byl rakouský hudební skladatel, přední představitel klasického období v hudbě, často označován jako „otec symfonie“, nebo „otec smyčcového kvarteta“. Trio G Dur zkomponoval Joseph Haydn během jedné z návštěv Londýna. Kvůli třetí části (Rondo all’Ongarese), která využívá prvky hry cikánských kapel, bývá nazývané rovněž cikánské.

Letos si připomínáme 250 let od narození Ludwiga van Beethovena. Spolu s Josephem Haydnem a Wolfgangem Amadeem Mozartem byl jedním z největších klasicistních skladatelů, stojící už na hranici romantismu.
Je považován za génia, který buď přímo nebo zprostředkovaně ovlivnil celou Evropu. Protože hudebně i myšlenkově dalece předstihl svou dobu, zůstal dlouho nepochopen a někdy i neuznáván. Až pozdější generace dokázaly jeho velikost plně ocenit. Letos si připomínáme 250 let od jeho narození.
K jeho nejslavnějším dílům patří 3., 5., 6., a 9. symfonie, řada klavírních skladeb (Císařský koncert, Měsíční svit, Apassionata, Patetická, …), obrovitá mše Missa solemnis, opera Fidelio a mnoho dalších.

 

Jiří Hanousek patří mezi nejvýraznější hudební osobnosti Ostravska a k nejlepším violoncellistům v České republice. Je absolventem konzervatoře v Ostravě, kde studoval hru na violoncello ve třídě Ivana Měrky a Jana Hališky. Současně se věnoval kompozici u Jaromíra Podešvy. Po absolutoriu konzervatoře pokračoval ve studiu na AMU v Praze u Miloše Sádla. Svůj talent a mistrovství prokázal mimo jiné získáním titulu laureáta soutěže Pražského jara. Pro jeho hru je charakteristická jak vysoká tónová kultura, tak technická brilance a strhující muzikální projev. V současné době působí jako sólista a koncertní mistr JFO. Na svých četných zahraničních koncertech hrál s českými a zahraničními orchestry ve Francii, Německu, Španělsku, Itálii, Švýcarsku, Polsku, USA, Kanadě, Jižní Koreji, Japonsku i na Taiwanu. V roce 1994 a počátkem roku 1995 uskutečnil úspěšná koncertní turné po USA. Jako sólista se představil v rámci turné Janáčkovy filharmonie i posluchačům v Austrálii.
S JFO natočil Dvořákův koncert h moll a v premiéře koncert pro violoncello a orchestr amerického skladatele Ch. R. Berryho. Pro americkou firmu Centaur nahrál spolu s klavíristou Pavlem Kašparem Sonáty pro violoncello a klavír B. Martinů, pro švýcarskou firmu Tudor v Sonáty J. B. Foerstra a v koprodukci bavorského rozhlasu pro italskou firmu Real sound sonáty pro violoncello a klavír francouzských skladatelů 20. století C. Debussyho, F. Poulenca a Ch. Koechlina.
Českou premiéru měly v jeho interpretaci Koncert pro violoncello a orchestr Samuela Barbera, Gardens of Exile Gérarda Schurmanna a také Kurtágovy Tři kusy pro violoncello. Kromě úspěšné sólistické a orchestrální činnosti se věnuje i pedagogické činnosti. Vyučuje na Janáčkově konzervatoři a na Fakultě umění Ostravské univerzity.
Je činný i jako publicista, je autorem knih František Smetana 1914-2004, violoncellový virtuos a jeho životní pouť (2014) a Komorní orchestr Leoše Janáčka v letech 1964-2016, jeho historie a interpretační přínos (2018).

 

Lukáš Novotný se narodil v Jeseníku, kde v roce 1989 absolvoval ZUŠ. Ve studiu violoncella pokračoval v Ostravě nejprve na konzervatoři a poté na Ostravské univerzitě jako student Jana Hališky. V letech 1996-98 absolvoval stáž v Luzernu ve Švýcarsku u Marka Jerie. Je členem Janáčkovy filharmonie Ostrava a komorního orchestru Camerata Janáček. Jako pedagog působí na ZUŠ v Havířově a v Ostravě. Věnuje se komorní hře ve smyčcovém kvartetu Oderberg a klavírním triu Ensemble Moravia.

 

 

Lenka Hejnešová začala s výukou hry na housle v 5 letech na ZUŠ Leoše Janáčka v  Ostravě-Vítkovicích u Jarmily Chlebové. Poté absolvovala Janáčkovu konzervatoř v Ostravě u Ireny Vítkové a studium završila na Janáčkově akademii múzických umění  v Brně u Adolfa Sýkory.
Jejím snem vždycky bylo hrát v orchestru, což se jí vyplnilo už za dob studií, když  v roce 1994 začala hrát v Janáčkově filharmonii Ostrava a od roku 2000 zde zastává post vedoucí skupiny 2. houslí . Je také dlouholetou členkou komorního souboru  Camerata  Janáček.
Od roku 2000 působila také  jako pedagog na Janáčkově konzervatoři v Ostravě a nyní vyučuje třetím rokem na ZUŠ Viléma Petrželky v Ostravě-Hrabůvce.

 

V roce 1999 začal Daniel Svoboda studovat Janáčkovu konzervatoř v Ostravě v klarinetové třídě Petra Bohuše. Dále pokračoval na  Fakultě umění Ostravské univerzity v Ostravě ve třídě  I. Františáka. Během studií se úspěšně zúčastnil několika soutěží: Concertino Praga národní kolo – 2001 čestné uznání , soutěž Karla Ditterse z Dittersdorfu ve Vidnavě – 2001 1.místo, 2004 1.místo a laureát v komorním souboru, 2002 obdržel stipendium YAMAHA, 2003 1.místo a titul Absolutní vítěz soutěže konzervatoří v oboru hra na klarinet, 2007 účast na mezinárodní soutěži v Ženevě, 2008 účast na mezinárodní soutěži  Pražské jaro . Jako sólista vystoupil  s Janáčkovou filharmonií v Ostravě, Symfonickým orchestrem Fakulty umění Ostravské univerzity a Studentským orchestrem Janáčkovy konzervatoře v Ostravě. V současné době je prvním klarinetistou Janáčkovy filharmonie v Ostravě.

 

Interpretaci Elišky Novotné označují kritici a posluchači jako hudebně naléhavou, důslednou a zcela přesvědčivou. Oceňována je její perlivá technika, stylová čistota a hluboká muzikálnost. Z koncertních výkonů vyzařuje potěšení ze hry a radost ze života. Debutovala provedením Mendelssohnova Klavírního koncertu g moll v Tonhalle v Zürichu (1998) a ve Dvořákově síni pražského Rudolfina (2000). Již předtím absolvovala turné s JFO ve Španělsku (1996). Tato vystoupení navazovala na její ocenění v mnoha národních i mezinárodních interpretačních soutěžích. Za jejími úspěchy stojí spolupráce s významnými pedagogy Martou Toaderovou a Ivanem Klánským, který Elišku provázel během studií na AMU v Praze a na dvouletém studijním pobytu ve švýcarském Luzernu. Vedle koncertní činnosti se průběžně věnuje nahrávání. Pro Český rozhlas natočila řadu skladeb sólových i komorních. Její láska ke komorní hudbě ji předurčuje jako ideální partnerku instrumentalistům i zpěvákům. Na kontě má řadu sólových i komorních CD. Kromě sólové a komorní činnosti vyučuje hru na klavír na Fakultě umění Ostravské univerzity.