Janáčkova filharmonie OstravaM2: Vánoční koncert

M2: Vánoční koncert

Upozornění: Generálka tohoto koncertu není přístupná pro veřejnost.

Program:
H. Purcell – Allelujah
G. Young – Allelujah
P. Pandolfo – Haleluja
afr. Halleluja Yesus
A. Pärt – Alleluia (Berlínská mše)
G. F. Händel – Hallelujah (Mesiáš)
Johann Sebastian Bach – Koncert pro klavír a orchestr A dur
Jan Jakub Ryba – Česká mše vánoční

Účinkují:
Daniela Worková – klavír
Johana Černohorská – soprán
Jarmila Kosinová – mezzosoprán
Josef Zedník – tenor
Pavel Švingr – bas
Pavel Rybka – varhany
Janáčkův filharmonický sbor mladých
Jiří Slovík – sbormistr
Moravský komorní sbor
Jiří Šimáček – sbormistr
Janáčkova filharmonie Ostrava
Jakub Klecker – dirigent

K Vánocům patří tradičně hudba se zjevným či skrytým křesťanským poselstvím. Tato zvěst dalším generacím může být „vtělena“ do skladeb inspirovaných prastarým zpěvem Alleluia, skladeb, jež osobitě zpracovávají tradiční formu mše, může však vyzařovat z instrumentální hudby Johanna Sebastiana Bacha, který nezapomněl za každou svou skladbu připsat poděkování Soli Deo gloria (Jedině Bohu patří sláva). Může také tryskat z veselí venkovských lidí, kteří se dokáží radovat ze zázraků spontánně a upřímně, jako tomu je v případě České mše vánoční Jana Jakuba Ryby.

Co vlastně znamená slovo Alleluia? Zjednodušeně by se dalo napsat: chvalte Hospodina. Jednalo se o výzvu, jíž jsou nadepsány nebo podepsány biblické žalmy, které patrně zpíval zvláštní sbor zpěváků, na něž lid radostně odpovídal halelujah, čímž dával výraz radostnému a nadšenému oslavování Hospodina. Ze Starého zákona přešel tento výraz do Nového zákona a odtud do křesťanské hymnologie a gregoriánského chorálu, jehož proměnlivá část zvaná Proprium missae zahrnovala také zpěv alleluia.

Johann Sebastian Bach (1685 – 1750) je na pomyslném piedestalu barokních skladatelů nejvýše. Geniální hudební syntetik ve své tvorbě čerpal z tradice německé duchovní písně a německé evangelické hudby, inspiraci nacházel rovněž v italské a francouzské instrumentální hudbě vrcholného a pozdního baroka. Jeho hudební řeč je nezaměnitelná a individuální. Jak hluboký vesmír se v Bachově hudbě ukrývá, dokazuje také jeho Koncert pro cembalo a orchestr BWV 1005. Vznik koncertu není úplně jasný, existovala zřejmě nějaká spojitost se ztraceným koncertem pro oboe damore (v češtině uváděn jako milostný hoboj). Dnes je zvykem hrát tento koncert i na klavír.

K českým vánocům neodmyslitelně patří Česká mše vánoční Jana Jakuba Ryby (1765 – 1815), která na půdorysu liturgické mše vypráví příběh o narození Ježíše Krista a příchodu pastýřů k jesličkám. Rybova mše má pastorální ráz a více než obřadní katolické hudbě se blíží lidové pastýřské zpěvohře, která byla ovlivněna jesličkovými hrami. Text si napsal skladatel sám pro potěšení své i svých posluchačů, mše zazněla poprvé ve starorožmitálském chrámu Povýšení sv. Kříže v roce 1796.

Účinkující:

Daniela Worková je absolventkou klavírní třídy J. Ciencialové na ZUŠ v Třinci. Po maturitě na Gymnáziu v Třinci vystudovala fyzioterapii na Masarykově univerzitě v Brně. V současné době studuje hru na klavír na Fakultě umění Ostravské univerzity u Elišky Novotné. Daniela je aktivní klavíristkou. Již na ZUŠ se účastnila celostátních soutěží jak sólově, tak i v komorních seskupeních, s jazzovým orchestrem nebo jako korepetitorka. Od roku 2002 je členkou Třineckého komorního orchestru. Je také varhanicí v kostele sv. Alberta v Třinci. Spolupracovala s několika třineckými pěveckými sbory, v současné době je korepetitorkou Pěveckého sdružení Martinů.

Česká operní pěvkyně Jarmila Kosinová se narodila v Chrudimi, je absolventkou Konzervatoře v Pardubicích a AMU v Praze, kde studovala pod vedením L. Márové. Zúčastnila se několika mezinárodních pěveckých soutěží (Varšava, Mnichov, Graz), v roce 2009 se stala finalistkou oboru opera a píseň na Mezinárodní pěvecké soutěži A. Dvořáka v Karlových Varech. V roce 2010 získala v téže soutěži v kategorii píseň 2. cenu. Ve svém repertoáru má kromě četných operních rolí také písňovou či oratorní tvorbu. Sólově zpívala s Komorní filharmonií Pardubice, Filharmonií Hradec Králové, Orchestrem Quattro, orchesterem Europera aj. Nejčastěji vystupuje se svou sestrou, varhanicí a klavíristkou D. Valtovou-Kosinovou, se kterou koncertovala nejen v mnoha zemích Evropy, ale také v africké Namibii. Spolu s ní a s hercem Janem Potměšilem vytvořili koncertní program „Hudba mezi slovy“. V roce 2007 vystoupila se souborem Collegium 1704 v rámci Pražského jara v Rudolfinu a natočila s tímto souborem také album s dílem J. D. Zelenky během turné ve Francii. V roce 2008 podnikla jako sólistka Komorní opery Praha měsíční turné po Japonsku. V únoru 2009 účinkovala v roli Žebračky a Francouzské matky v ojedinělém nastudování opery B. Brittena Smrt v Benátkách ve Státní opeře Praha. V současné době hostuje v Divadle J. K. Tyla v Plzni jako Třetí dáma v Kouzelné flétně W. A. Mozarta. Zabývá se i pedagogickou činností, od roku 2005 je lektorkou zpěvu v Kulturním centru pro mentálně postižené OÁZA v Praze.

Josef Zedník studoval na Gymnáziu Jana Nerudy s hudebním zaměřením a na konzervatoři v Praze. Následovalo studium na HAMU v Praze u M. Hajóssyové. Během účastí na festivalu v italském Pesaru se zdokonaloval pod vedením D. Barcellony, R. Gimenéze, B. de Simone a M. Spottiho. V roce 2009 se zúčastnil mistrovských kurzů ISA PragWienBudapest pod vedením G Lechner, L Spitzera a B Fink. Dlouhodobě účinkuje s významnými českými symfonickými orchestry (Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, SOČR, Moravská filharmonie Olomouc, Filharmonie B. Martinů Zlín) ve spolupráci s předními českými i zahraničními dirigenty. V říjnu 2010 debutoval v brazilském Theatro Municipal do Rio de Janeiro s Orquestra Petrobras Sinfonica v hlavní tenorové roli Alberta Gregora Janáčkovy Věci Makropulos. V roce 2013 se do Brazílie vrátil, aby v Sala Sao Paulo se Sao Paulo Symphony Orchestra (O. Vänskä) provedl Janáčkovu Glagolskou mši. Má za sebou účinkování na českých (Gustav Mahler Jihlava, Dvořákův karlovarský podzim, Janáčkův máj, Dvořákova Olomouc) i  zahraničních (MITO Settembre Musica v Miláně, De klenge Maarnicher Festival Louxembourg) festivalech. Ačkoliv má zkušenosti i z divadelních inscenací specializuje se zejména na velká vokálně – symfonická díla.

Pavel Švingr absolvoval pražskou HAMU ve třídě Ivana Kusnjera. Zúčastnil se řady domácích i mezinárodních soutěží, na nichž získal mnohá ocenění včetně 1. ceny v písňové soutěži B. Martinů v Praze, 2. ceny v kategorii Junior muži v Mezinárodní pěvecké soutěže A. Dvořáka v Karlových Varech (2009) a 1. ceny v Berlíně na Mezinárodní soutěži Kammeroper Schloss Rheinsberg (2011). V roce 2009 ztvárnil ve Státní opeře Praha roli Číšníka a Lodníka ve slavné inscenaci Brittenovy opery Smrt v Benátkách. V roce 2010 debutoval v Divadle J. K. Tyla v Plzni a v lednu 2012 pak v Národním divadle v Praze ve světové premiéře opery Čarokraj Marka Ivanoviće. Následovala spolupráce s Jihočeským divadlem na letním festivale v Českém Krumlově, s Divadlem J. K. Tyla v Plzni, v roce 2013 hostování na festivale Zomeropera Alden Biesen v Belgii. V letech 2013–2015 byl v angažmá v Severočeském divadle v Ústí nad Labem, od sezóny 2014/2015  je sólistou opery Národního divadla v Praze. Intenzívně se věnuje také koncertní činnosti, ve svém repertoáru má mj. Dvořákovy Biblické písně a Stabat mater, Mozartovo Requiem či unikátní písňový cyklus Dřevěný Kristus Jana Hanuše.

Pavel Rybka úspěšně absolvoval Lidovou konzervatoř v Ostravě v oboru hra na klavír a hra na varhany. V roce 1990 vykonal přijímací zkoušky na JAMU v Brně. Zde studoval hru na varhany u A. Štěpánkové-Veselé. Po absolvování akademie v roce 1994 nastoupil jako učitel hudby na ZUŠ v Ostravě – Mariánských Horách. Od roku 1998 zároveň působí na Janáčkově konzervatoři v Ostravě. Vedle pedagogické činnosti se zároveň věnuje činnosti koncertní. Provádí sólové varhanní recitály jak v České republice, tak v Polsku a jiných zemích. Spolupracuje s Janáčkovou filharmonií Ostrava a dalšími uměleckými tělesy a institucemi. V roce 1988 získal 2. cenu na Soutěži mladých varhaníků v Opavě a Čestné uznání na Mezinárodní interpretační soutěži Brno 1997.

V září 2014 vznikl Janáčkův filharmonický sbor mladých. Toto mladé sborové těleso začalo pracovat jako smíšený sbor a hned v prosinci 2014 se spolu s JFO představilo na Vánočním koncertu i v OC Nová Karolína. Od ledna již sbor pracuje ve dvou sekcích. Jednak jako dětský sbor, jednak jako mládežnický sbor v obsazení smíšeného sboru. Nadšení a vytrvalá práce posouvá oba sbory stále kupředu. A tak se sbor chystá na mezinárodní soutěže, koncerty v zahraničí i další působení spolu s JFO.

V roce 1995 Jiří Slovík založil a dosud vede Opavský středoškolský sbor Luscinia. Toto pěvecké těleso se velmi brzy dostalo mezi nejlepší nejen v ČR. Ocenění získává i na mezinárodních sborových soutěžích – např. Middlesbrough a Llangollen (Velká Británie), Cantonigros (Španělsko), Ankara (Turecko), Celje (Slovinsko) atd. Do roku 2009 působil na Janáčkově konzervatoři v Ostravě jako sbormistr školního sboru a Komorního sboru JKO KomoraCZECH, se kterým vyhrál mezinárodní sborový festival Young 2004 Prague, zde také získal ocenění za dirigentský výkon. Stejnou cenu získal sbor na této soutěži v roce 2007. V současné době diriguje kromě sboru Luscinia také Pěvecké sdružení slezských učitelek, založil a vede Janáčkův filharmonický sbor mladých při Janáčkově filharmonii Ostrava a Con moto Slovakia. Je členem mezinárodních porot na Slovensku, v Polsku a v ČR, spoluzakladatelem sborového festivalu Opava cantat a mezinárodního sboru mládeže Silesia cantat. Je absolventem Ostravské university, studoval u L. Pivovarského. Za dlouhodobou tvůrčí činnost byl v roce 2006 oceněn prezidentem republiky Václavem Klausem.

Moravský komorní sbor vznikl na počátku roku 1998 a navazuje na bohaté tradice sborového zpěvu ostravského regionu i na profesionální uměleckou úroveň Ostravského filharmonického sboru. MKS je smíšené pěvecké těleso, jehož čtyřicetičlenný základ tvoří renomovaní zpěváci z profesionálních souborů a poloprofesionálních sdružení. Zaměřuje se nejen na provádění klasických koncertních sborových skladeb, oratorií, mší, pašijí, kantátových cyklů našich a zahraničních autorů, ale i na úpravy lidových písní a spirituálů. Kromě vlastních vystoupení se podílí na významných koncertních akcích. Zakladatelem je L. Mátl.

Jiří Šimáček  nejprve na Janáčkově konzervatoři studoval hru na lesní roh. Později rozvíjel své hudební vzdělání na Pedagogické fakultě Ostravské univerzity studiem oboru sbormistrovství – hudební výchova. Sbormistrovskou praxi zahájil v Mužském pěveckém sboru Vítkovice a ve Vysokoškolském pěveckém sboru. Od roku 2001 vyučuje hru na dechové a klávesové nástroje na ZUŠ v Ostravě – Svinově a začal pracovat i s dětským pěveckým sborem Cantabo. V roce 2003 založil dívčí komorní sbor DAJŠ. V roce 2007 obdržel za vynikající sbormistrovskou činnost cenu „Sbormistr junior“ udělovanou Unií českých pěveckých sborů. Je asistentem dirigenta v Moravském komorním sboru, s nímž, ve spolupráci s Pražským jazzovým sextetem, provedl v říjnu 2007 v rámci 4. ročníku Svatováclavského hudebního festivalu českou premiéru skladby Todes fuge P. Kořínka. S tímto sborem také nastudoval v roce 2007 Mozartovo Requiem pro Mezinárodní hudební festival Karla Ditterse z Dittersdorfu a v roce 2008 připravil Requiem L. Cherubiniho pro Svatováclavský hudebního festivalu a Nelson messe J. Haydna pro festival Souznění.

Jakub Klecker patří k výrazným představitelům současné dirigentské školy. Věnuje se především opernímu repertoáru. Od roku 2004 působí v Národním divadle Brno. Mezi jeho významné počiny z poslední doby patří komorní opera Ženitba od B. Martinů, kterou nastudoval ve světové premiéře scénického provedení a v původním anglickém znění pro festival Moravský podzim 2009, nebo Pucciniho opera Turandot, která v dubnu 2011 poprvé zazněla v ČR se závěrem od italského skladatele L. Beria. Od roku 2010 pravidelně spolupracuje s Národním divadlem moravskoslezským. Podstatnou část jeho uměleckého působení tvoří spolupráce s předními evropskými orchestry a renomovanými umělci. V letech 2007 a 2009 se s Filharmonií Brno zúčastnil koncertního turné po Japonsku. V roce 2009 debutoval na Pražském jaru. Mezi další významné festivaly a kulturní akce, na kterých účinkoval, patří Moravský podzim, Setkávání V. Hudečka, Mezinárodní hudební festival P. Dvorského, Špilberk, Dny lidí dobré vůle na Velehradě, Janáček Brno ad.