Opavský rodák Jiří Rajniš se vrací na domácí půdu, aby ve Slezském divadle představil jedinečný písňový program plný lyriky, vášně i hluboké introspekce. Na klavír doprovází Júlia Grejtáková.

PROGRAM

Erich Wolfgang Korngold
Aussicht (1´)
Der Geniale (1´)
Das Mädchen (1´)
z cyklu Dvanáct písní „So Gott und Papa will“ op. 5

Erich Wolfgang Korngold
When Birds Do Sing (3´)
z cyklu Čtyři písně podle Shakespeara op. 31

Erich Wolfgang Korngold
My Mistress’ Eyes (2´)
from the cycle Five Songs, Op. 38

Gustav Mahler
Ich bin der Welt abhanden gekommen (6´)
Blicke mir nicht in die Lieder (2´)
from Five Songs on Poems by Friedrich Rückert

Gustav Mahler
Wo die schönen Trompeten blasen (6´)
Es sungen drei Engel einen süßen Gesang (3´)
Lied des Verfolgten im Turm (4´)
Lob des hohen Verstandes (2´)
z cyklu Chlapcův kouzelný roh

/přestávka/

Francesco Paolo Tosti
Non t’amo più (4´)
’A vucchella (2´)
La serenata (3´)

Luigi Denza
Vieni a me (4´)

Rodolfo Falvo
Dicitencello vuie (2´)

Ernesto de Curtis
Non ti scordar di me (3´)

Stanislao Gastaldon
Musica proibita (3´)

Cesare Andrea Bixio
Parlami d’amore, Mariù (2´)

Enrico Cannio
’O surdato ’nnammurato (2´)

ÚČINKUJÍ

Jiří Rajniš – baryton
Júlia Grejtáková – klavír

Opavský rodák Jiří Rajniš se vrací na domácí půdu, aby ve Slezském divadle představil jedinečný písňový program plný lyriky, vášně i hluboké introspekce. Na klavír doprovází Júlia Grejtáková.
Skladatel Erik Wolfgang Korngold byl teprve devítiletým chlapcem, když jej skladatel a kapelník vídeňské dvorní opery Gustav Mahler prohlásil za génia. Skladatelsky výjimečně talentovaný hoch, rodák z Brna, měl tehdy svou hudební kariéru ještě před sebou. Jeho díla slavila úspěch nejen v Evropě, ale i v USA, kam musel kvůli svému židovskému původu emigrovat. Neomylný instinkt pro kombinování hudby a dramatu provází Korngoldovu tvorbu od sólových písní přes opery až po hudbu k hollywoodským filmům. To platí jak o raných Dvanácti písních, op. 5 z let 1910–1911 s výmluvným mottem „Tak chtějí Bůh a Papá“, tak o zralých písních na Shakespeara ze 40. let.

Přestože je dnes Gustav Mahler znám více jako symfonik, po celý svůj život udržoval kontakt s písňovou tvorbou. Z písní ostatně vychází řada hudebních témat jeho monumentálních symfonií. Zatímco písně na básnické texty Friedricha Rückerta z roku 1901 jsou emocionálně silnou výpovědí zosobňující Mahlerovu touhu po samotě, písně z cyklu Chlapcův kouzelný roh z let 1892–1898 na německé lidové texty ze stejnojmenné sbírky otevírají posluchači Mahlerovu pestrou hudební řeč s ohlasy zvuků přírody, lidových kapel a vojenských pochodů.

V neapolských písních se snoubí žhavý temperament a vášnivost lidové hudby jižní Itálie s klasickým bel cantem. „Canzone neapolitana“ představuje svébytný žánr, jemuž podlehla řada italských autorů a který se těší oblibě zpěváků i posluchačů už od poloviny 19. století. V podání barytonisty Jiřího Rajniše zazní výběr nejznámějších neapolských písní z pera skladatelů Tostiho, Denzy, Falva, de Curtise, Gastaldona, Bixia či Cannia.

Mladý český barytonista Jiří Rajniš působil ještě donedávna především v zahraničí, kde na sebe upozornil především svým hostováním ve slavné milánské La Scale. Svou mezinárodní kariéru nastartoval již v průběhu studií: po absolvování hudebně-dramatického oddělení Pražské konzervatoře se vydal do Los Angeles na University of California. „Tam jsem poznal důležitou zásadu: ‚Všechno je jen na tobě, nikdo ti nepomůže!‘ Studium a život v Americe, zkoušení konkurzů do tamních produkcí, koučingový program při MET, stovky mailů a hodin strávených v letadle i v autě při hledání práce donutí člověka přemýšlet hodně samostatně,“ konstatuje Rajniš, co vše mu pobyt v Americe dal. A zmiňuje i další důležitou zásadu: „Člověk se nesmí bát. Strach je nepřítel a to, co jedinec umí, mu nikdo jiný nikdy nevezme!“

Kromě studia zpěvu pak za součást povolání operního pěvce považuje také svou hereckou průpravu. „Když jsem byl malé dítě, propadl jsem divadlu jako celku. Nejen inspirací, že jsou moji rodiče operními pěvci, ale hlavně mě fascinovala nádherná scéna operních produkcí. Dnes už tomu tak není, ale vlastně jsem celé dětství maloval návrhy kostýmů a scén,“ vzpomíná Rajniš, který se na divadelních, respektive operních jevištích pohyboval velice brzy. V roce 2013 – to mu bylo čerstvě 21 let – ho například při účasti na festivalu Sommeroper Bamberg periodikum Opernglass nazvalo „Nejmladším českým Donem Giovannim na zahraniční scéně“. V letech 2017–2019 pak působil v angažmá v drážďanské Semperoper jako člen Junges Ensemble. Za dosud největší kariérní průlom lze považovat debut v milánské La Scale v sezoně 2022/2023, kdy zastal roli Prvního Nazaretského v opeře Salome Richarda Strausse.

„Pokud máte v životopise ‚razítko‘ například z La Scaly, a máte i silný zahraniční management, skvělé materiály a kvalitně natočené nahrávky, tak je mnohem lehčí zaujmout další šéfy divadel,“ komentuje svou situaci barytonista, který v současné době dostává množství nabídek z evropských divadel. V La Scale se představil posléze také jako Hajný v Rusalce (v její historicky první inscenaci v tomto operním domě) a v sezoně 2025/2026 pak v Lady Macbeth Mcenského újezdu. V italských a francouzských divadlech (Modena, Pisa, Mety) zazářil jako Guglielmo v Così fan tutte; účinkoval také například v Nancy, Curychu či Palermu. Spolupráce ho dále váže i se slovenskými a českými divadly, je mj. stálým hostem Národního divadla v Praze a Státní opery. Na svém kontě má přes třicet rolí světového i českého operního repertoáru v lyrickém i dramatickém oboru.

Kromě operního působení má za sebou též četná koncertní vystoupení, například s Bamberskými symfoniky či Českou filharmonií a několikrát hostoval v koncertních síních v Berlíně, Ingolstadtu, Mnichově či Vídni. Na pódiu či jevišti stanul například vedle Christiana Thielemanna, Allana Gilberta či Johna Fioreho. V českém prostředí navíc vystupuje se svým souborem „Napolitan Quartet“, který posluchačům po celé České republice představuje neapolské písně v modernější stylizaci. V roce 2022 vydal s Tatianou Hajzušovou za doprovodu kytarisky Rastislava Sumegy své debutové album Španielske piesne.

Júlia Grejtáková je slovenská klavíristka, hlavní korepetitorka ve Státním divadle Košice, kde působí od roku 2003, v sezóně 2014/2015 spolupracovala s operou Slovenského národního divadla v  Bratislavě. Vystupuje také s Košickou filharmonií a operou v Banskej Bystrici. Od roku 2011 je oficiální korepetitorkou Mezinárodní pěvecké soutěže Musica Sacra v Římě. Organizuje originální operní projekty, jako jsou Mosty Európy, Verdiho Gala, Emozioni in musica a mnoho dalších. V občanském sdružení Opera Slovakia působí jako hlavní korepetítorka a dramaturgyně jeho projektů (např. koncertu mladých operních talentů s názvem „Príďte za operou“ pořádaného v osadě Starý Klíž).

Je spoluzakladatelkou a klavíristkou projektu Opera Slovakia. Je členkou dámskeho komorního tria Tenerezza, pravidelně spolupracuje s hobojistkou Zuzanou Grejtákovou. Jako vyhledávaná partnerká v oblasti komorní hudby vystoupila na řadě operních koncertů s renomovanými operními pěvci a instrumentalisty na Slovensku, v Polsku, Itálii, Španělsku, Mexiku a jinde. Její repertoár zahrnuje mnoho oper a duchovních děl.