Jednou z největších osobností západoevropské hudební avantgardy druhé poloviny minulého století je maďarský skladatel György Ligeti. Letos uplynulo od jeho narození už sto let. Na koncertě zazní nejen Ligetiho skladby, ale také skladby autorů, z jejichž odkazu ve své tvorbě vycházel.

Igor Stravinskij
Symfonie pro dechové nástroje

György Ligeti
Dvojkoncert pro flétnu, hoboj a orchestr

György Ligeti
Hodiny a mraky

Béla Bartók
Tři vesnické scény

György Ligeti
Rumunský koncert

Matteo Cesari – flétny
Vilém Veverka – hoboj
Jarmila Vantuchová Balážová – mezzosoprán
Canticum Ostrava (ženský sbor)
Jurij Galatenko – sbormistr
Janáčkova filharmonie Ostrava
Ilan Volkov – dirigent

V roce 2023 uplynulo sto let od narození maďarského skladatele Györgyho Ligetiho, jedné z největších osobností západoevropské hudební avantgardy druhé poloviny 20. století. Jeho skladby se objevily i v soundtracku k americkému kultovnímu sci‑fi filmu 2001: Vesmírná odysea. Ve své tvorbě vycházel z neofolklorního odkazu Igora Stravinského a Bély Bartóka. Tvorba těchto autorů bude na koncertě zastoupena Stravinského Symfonií pro dechové nástroje z roku 1920, kterou věnoval památce Clauda Debussyho, a Bartókovými Vesnickými scénami pro ženský sbor a orchestr, do nichž autor zapracoval slovenské lidové písně – a které jsou skladatelovou odpovědí na jinou Stravinského neofolklorní skladbu Svatba.

Zbylý čas koncertu už bude patřit přímo Ligetimu. Zazní jeho Rumunský koncert z roku 1951. Skladba, která čerpá z energické rumunské lidové hudby, byla kvůli svým moderním prvkům po zkoušce v Budapešti zakázána. Provedení se tak dočkala až o dvacet let později, v roce 1971. Po své emigraci do Rakouska v roce 1956 začal Ligeti pracovat s kompozičními technikami tehdejší západoevropské hudební avantgardy. Patrné jsou v Dvojkoncertu pro flétnu, hoboj a orchestr i v kompozici Hodiny a mraky, jejíž název skladatel převzal z eseje významného filozofa Karla Raimunda Poppera.