ÚČINKUJÍ
Janáčkova filharmonie Ostrava
Pierre Bleuse – dirigent

Není přehnané říci, že Skýtská suita Sergeje Prokofjeva vznikla z neúspěchu ambiciózního projektu. Poté, co Sergej Ďagilev v roce 1915 upustil od plánů uvést skladatelův nedokončený balet Ala a Lolli, Prokofjev přepracoval rozsáhlé části odmítnuté partitury a vytvořil čtyřvětou suitu, která volně odkazovala na děj baletu. Vyvolávala obrazy pohanských rituálů a mytologického zápasu mezi životodárnými božstvy světla a démony smrti a temnoty, zrozenými v představivosti básníka Sergeje Goroděckého. Prokofjev to vše vykreslil mimořádně sugestivní hudbou, v níž svými odvážnými nápady překročil akademickou rutinu, kterou si osvojil během studií na petrohradské konzervatoři. Mistrovská a nekonvenční instrumentace je rysem, který spojuje Prokofjevovo dílo s tanečním poématem Jeux Clauda Debussyho, zkomponovaným o tři roky dříve a rovněž objednaným Ďagilevem. Ačkoli choreografie tohoto baletu (vytvořená Václavem Nižinským) byla publikem přijata chladně a neobstála ve zkoušce času, Debussyho hudba dodnes neztratila nic ze svého jemného impresionistického kouzla.

Obrázky z výstavy Modesta Musorgského, napsané roku 1874 jako klavírní suita sestávající z deseti hlavních částí, byly mnohokrát upraveny pro orchestr. Od chvíle, kdy se však dílo v roce 1922 dostalo do rukou Maurice Ravela, zůstává právě jeho instrumentace nejčastěji prováděnou a nahrávanou verzí. Díky své jedinečné citlivosti pro orchestrální barvu a bezbřehé vynalézavosti při kombinování nástrojových timbrů dokázal Ravel z každé miniatury odhalit dosud nepostřehnutou uměleckou hloubku.

Grzegorz Zieziula

Koncert se uskuteční za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky.