Janáčkova filharmonie OstravaNovinkyČesko je taková má dodatečná vlast, říká Bernarda Fink

Česko je taková má dodatečná vlast, říká Bernarda Fink

29. 10. 18

Operní pěvkyně Bernarda Fink, která s Janáčkovou filharmonií vystoupí 23. května 2019 v Mahlerově Třetí symfonii, se v září představila v Praze. V jejím podání zazněly Dvořákovy Biblické písně na závěrečném koncertu Dvořákovy Prahy.

Začátkem 90. let žila v Praze, kde její manžel, diplomat, přispěl ke vzniku Rakouského kulturního fóra. „Česko je taková má dodatečná vlast,“ říká pěvkyně. Letos třiašedesátiletá pěvkyně vyrůstala v argentinské metropoli Buenos Aires, v rodině Slovinců, kteří emigrovali, když se v jejich vlasti moci chopili komunisté. Jednou její rodiče domů přinesli vinylovou desku s nahrávkou Dvořákovy Deváté symfonie a začali si ji pouštět takřka každý den. Právě Novosvětskou vnímá Bernarda zpětně jako určující zážitek. „Je to slovanská hudba a já mám slovanskou krev,“ vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz, odkud citujeme. „Nevím, kolikrát jsem Novosvětskou slyšela, ale nakonec jsem ji znala nazpaměť. Najednou se mi v Buenos Aires nějak lépe dýchalo. Ta hudba mé duši roztáhla křídla.“
V Argentině absolvovala tamní Instituto Superior de Arte del Teatro Colón, načež se přesunula do Evropy. Postupně se stala přední světovou mezzosopranistkou, na Dvořáka ovšem nezapomněla. Celou kariéru se věnuje slavným písňovým cyklům. Ale konkrétně Dvořáka začala zpívat až díky svému manželovi, rakouskému diplomatovi Valentinu Inzkovi. Ten byl začátkem 90. let vyslán do Prahy coby rakouský kulturní atašé a zažil zde svobodomyslnou éru, první roky, kdy se země probouzela po desítkách let komunistického útlaku, na Pražském hradě seděl Václav Havel a státy jako Rakousko se v Česku chtěly etablovat také prostřednictvím kultury. Právě Inzko má lví podíl na založení Rakouského kulturního fóra, které dodnes působí v centru Prahy na Jungmannově náměstí.

Pro Bernardu Finkovou tato příležitost znamenala, že se mohla ponořit hlouběji do české hudby. „Měla jsem nesmírné štěstí, že se to tak sešlo a dostala jsem příležitost podívat se do Prahy,“ vzpomíná pěvkyně, jež se tehdy obstojně naučila česky a jazyk od té doby nezapomněla. „Měla jsem kolem sebe lidi jako skladatele, pedagoga a klavíristu České filharmonie Jaroslava Šarouna, který mi ukázal spoustu Dvořákových partitur, včetně mnohých, jež jsem neznala. Teprve díky němu jsem Dvořáka začala pořádně chápat,“ líčí.

Před třemi lety Bernarda Finková zpívala Mahlerovo Vzkříšení (Symfonie č.2) s Českou filharmonií a Jiřím Bělohlávkem. V Ostravě to bude Symfonie č. 3 – nejdelší symfonie standardního repertoáru. Kolos o šesti větách, o osmi lesních rozích, dvou sborech a jedné sólistce trvá skoro dvě hodiny.