fbpx

Janáčkova filharmonie OstravaNovinkyConcertino je skladbou poslechově příjemnou i pro publikum, říká Lucie Režná v rozhovoru pro ostravan.cz

Concertino je skladbou poslechově příjemnou i pro publikum, říká Lucie Režná v rozhovoru pro ostravan.cz

10. 4. 19

Různorodost rytmů, originalitu a živost slibuje koncert 18. 4. 2019 spojující francouzskou a italskou hudbu, v němž se s Janáčkovou filharmonií představí mladé talenty.

Oblíbené hymnické flétnové Concertino francouzské skladatelky Cécile Chaminade v podání Lucie Režné z Janáčkovy konzervatoře v Ostravě doplní Ravelův prchavý klavírní koncert, v němž zaznamenáme i názvuky jazzu. Jeho ztvárnění se ujme mladý britský pianista Martin James Bartlett. Koncert završí rozervaná bombastická První symfonie Giuseppa Martucciho.

Lucie Režná, která kromě hudby zároveň studuje i medicínu (dokončuje 5. ročník všeobecného lékařství) nedávno poskytla rozhovor pro Internetový deník pro umění a kulturu ostravan.cz, z něhož níže citujeme.

Pro své první vystoupení s Janáčkovou filharmonií jste si vybrala Concertino op. 107 Cécile Chaminade. Byl jedním z důvodů třeba fakt, že se jedná o skladatelku, které jsou v hudebních dějinách poměrně vzácné?

Možná to bude šokující přiznání, ale hlavním důvodem výběru této skladby byl fakt, že jsem se rozhodla poměrně pozdě zúčastnit se konkurzu a jinou skladbu bych už nestihla dostatečně připravit. Za dobu mého studia hráli Concertino všichni kolem mě a já jsem vlastně ani nijak zvlášť netoužila hrát to, co všichni ostatní. Nakonec jsem ale ráda, že jsem se k Chaminade dostala, tím spíše, že jde o skladatelku.

Právě příběh Chaminade je symbolický v tom, kolikrát byla i ona vystavena genderových předsudkům. Ty se odrazily např. v negativních kritikách jejích skladeb. Například skladatel Ambroise Thomas, patrně v dobré víře, na její adresu poznamenal: „Není to žena, která píše hudbu, ale skladatelka, která je ženou“. Co o tom soudíte?

Především jsem ráda, že naše společnost od této epochy prodělala určitý posun a takovéto potíže musíme řešit čím dál tím méně. Respektive mám pocit, že dnes už se občas zachází do extrémů a řešíme zbytečné věci, ale to sem úplně nepatří. Co se týče citátu Ambroise Thomase, v anglickém originále mi zní jeho význam trošku jinak než v češtině, kdy je jako důvod k obdivu do popředí postaven fakt, že Chaminade byla skladatelka, nikoli žena.

Concertino op. 107 je jednovětá skladba pro sólovou flétnu a orchestr. Bývá hrána obvykle za sedm až devět minut. Co všechno na posluchače v tom čase čeká? Zkuste nám říct, jakými prostředky je tento koncert utkán?

Myslím, že Concertino je skladbou poslechově příjemnou i pro publikum, které se jinak klasické hudbě vyhýbá. Je psaná flétně na míru, virtuózní pasáže se střídají s krásnými kantilénami, takže hráč může ukázat všechny své kvality a samozřejmě také nedostatky. Nejvíce prostoru k seberealizaci je pak v sólové kadenci.