Janáčkova filharmonie OstravaNovinkyPár zajímavostí o koncertech symfonického cyklu A

Pár zajímavostí o koncertech symfonického cyklu A

29. 5. 18

Zahajovací koncert sezóny
27. 9. 2018, 19 hodin,Dům kultury města Ostravy

Program:
Leoš Janáček: Závěrečná scéna z opery Příhody lišky Bystroušky
Zdenek Merta: Moraviana, variace pro klavír a orchestr
Petr Iljič Čajkovskij: Symfonie č. 5 e moll op. 64

Účinkují:
Patricia Janečková – soprán
Jan Martiník – basbaryton
Martin Kasík – klavír
Heiko Mathias Förster – šéfdirigent JFO

Opera Příhody lišky Bystroušky
– je sedmou operou Leoše Janáčka
– dílo komponoval, když mu bylo 68 let
– na sérii Těsnohlídkových příběhů s ilustracemi malíře Lolka v příloze Lidových novin ho upozornila jeho hospodyně Marie Stejskalová slovy: „Milostpáne, oni přece tak dobře znají, co si zvířátka povídají, pořád ty hlasy ptáků zapisujou… Z toho by byla panečku opera.“
– liška se původně jmenovala Bystronožka, její „přejmenování“ je dílem chyby novinového sazeče

 

Čajkovského Pátá symfonie
Čajkovskij ji vytvořil v roce 1888 během několika málo týdnů na svém venkovském domě v obci Frolovskoje u Klinu
– premiéra se konala v St. Petěrburgu v listopadu téhož roku
– jeho tvorba zaznamenala významné úspěchy doma i za hranicemi
– navzdory tomu však Čajkovskij po celý život trpěl pocity méněcennosti
– své mecenášce Naděždě von Meckové napsal po provedení Páté toto: „Stále znovu se přesvědčuji, že má poslední symfonie je dílo nepovedené… Symfonie je příliš pestrá, masívní, neupřímná, rozvleklá, vůbec velmi nesympatická. S výjimkou Tanějeva (ruský skladatel, klavírista a muzikolog), který vytrvale tvrdí, že Pátá symfonie je mé nejlepší dílo, mají o ní všichni mí upřímní příznivci nepříliš vysoké mínění. Je možné, že bych se již, jak se říká, vypsal?“
– kritika ale označila symfonii jako „nejvýznamnější hudební událost naší doby“ (Josef Sittard – německý muzikolog, varhaník, pedagog a kritik)


Bezbřehé inspirace
29. 11. 2018, 19 hodin, Dům kultury města Ostravy

Program:
Johannes Brahms: Variace na téma Josefa Haydna op. 56a
Wolfgang Amadeus Mozart: Koncert pro lesní roh a orchestr č. 4 Es dur K 447
Ottorino Respighi: Římské pinie
Claude Debussy: Moře

Účinkují:
Kateřina Javůrková – lesní roh
Sergio Alapont – dirigent

Kateřina Javůrková patří ve 26 letech mezi hornisty ke světové špičce
– už v 18 letech hrála v Pražské filharmonii
– o tři roky později se stala členkou České filharmonie
– je laureátkou Pražského jara (2013)
– hrála japonské císařovně na festivalu v Kusatsu, kam je pravidelně zvána
– uspěla i na nejprestižnější soutěži dechových nástrojů (v Mnichově pořádané ARD)
– kromě hudby je její vášní pečení
– do České knihy rekordů se dostal její dort upečený u příležitosti sedmdesátých narozenin dirigenta Jiřího Bělohlávka se 123 figurkami členů České filharmonie
– na internetu provozuje virtuální cukrárnu Za Rohem, kde peče na objednávku a v poslední době přemýšlí i ootevření kamenné kavárny s prodejem vlastních zákusků

Mozart zkomponoval čtyři koncerty pro lesní roh v letech 1782-1786 pro Ignace Leutgeba
– tvrdí se, že při Mozartově komponování musel Leutgeb klečet za kamny a po dokončení rukopisu sbírat party, které skladatel rozhazoval
– partitury koncertů jsou samy o sobě plné narážek, např. v originální partituře jednoho z hornových koncertú je místo věnování uvedena věta: „Wolfgang Amadeus Mozart se slitoval nad Leutgebem, tím oslem, volem a bláznem. Ve Vídni 27. května 1783

 


V tanečním rytmu
31. 2019, 19 hodin, Dům kultury města Ostravy

Program:
Hector Berlioz: Římský karneval, ouvertura op. 9
Camille Saint-Saëns: Koncert pro klavír a orchestr č. 5 F dur op. 103
Leonard Bernstein: Divertimento pro orchestr
Maurice Ravel: La Valse, choreografická báseň pro orchestr

Účinkují:
Jasminka Stančul – klavír
Janáčkova filharmonie Ostrava
Jacek Kaspszyk – dirigent

Ve Vídni etablovaná a velmi oblíbená srbská pianistka Jasminka Stančul si pro svou ostravskou prezentaci vybrala Saint-Saënsův Koncert pro klavír a orchestr č. 5 F dur “Egyptský”
– toto dílo uzavírá řadu klavírních koncertů tohoto skladatele a slavného virtosa
– koncert zkomponoval v roce 1896 na jedné se svých zimních dovolených v egyptském Luxoru  – přes přívlastek „Egyptský“ v něm autor využil i zážitky a hudební vjemy ze všech svých exotických výletů (Brazílie, Srí Lanka)
Saint-Saëns prohlásil, že jeho koncert zve posluchače „na cestu na východ, a ve Fis dur pasáži dokonce na Dálný východ“
– svůj poslední koncert věnoval klavíristovi Louisi Diemérovi, ale na premiéře v roce 1896 ho odehrál sám
– jednalo se o jubilejní koncert u příležitosti výročí jeho slavného debutu, který absolvoval jako zázračné dítě v 10 letech
– dílo se setkalo s velmi pozitivním ohlasem posluchačů i kritiky

Orchestr bude řídit polská dirigentská legenda Jacek Kaspszyk
– po senzačním úspěchu na soutěži Herberta von Karajana v roce 1977 se velmi brzy vypracoval mezi světovou dirigentskou špičku
– kromě rodného Polska, kde působil na řadě významných uměleckých postů (hudební ředitel Orchestru národního rozhlasu, umělecký ředitel NFM Filharmonie Wrocław nebo Polské národní opery ve Varšavě ad.), spolupracoval s předními orchestry celého světa (New York Philharmonic, Bayerischer Rundfunk, Orchestra of the Age of Enlightenment, Shanghai Philharmonic)
– je držitelem řady cen včetně medaile Elgarovy společnosti za příkladnou interpretaci skladatelovy tvorby
– věnuje se orchestrálnímu i opernímu dirigování „Od samého počátku mé dirigentské kariéry jsem dělal obojí“
– šéfdirigentem Varšavské filharmonie je od roku 2013
– „Když jsem končil studia na akademii, měl jsem svůj první koncert právě s Varšavskou filharmonií, takže naše spojení je hodně dlouhé,“ říká
– „Mám velmi dobrý vztah s orchestrem, což je velmi dobrá zpráva! Je to pětiletá smlouva, ale pokud vše bude pokračovat tak dobře, jako doposud, chtěl bych zůstat s orchestrem déle,“ svěřil se po určité době ve funkci


Gilburg hraje Rachmaninova
14. 3. 2019, 19 hodin, Dům kultury města Ostravy

Program:
Sergej Rachmaninov: Koncert pro klavír a orchestr č. 4 g moll op. 40
Richard Wagner (arr. H. M. Förster): Prsten Nibelungův, suita z oper

Účinkují:
Boris Giltburg – klavír
Janáčkova filharmonie Ostrava
Heiko Mathias Förster
– šéfdirigent JFO

Dílo ruské moderní hudby – Rachmaninovův Klavírní koncert č. 4
– podobně jako Klavírní koncert č. 1 je i Klavírní koncert č. 4 interprety méně vyhledáván než proslulejší Druhý a Třetí koncert
– vznikl jako první velké klavírní dílo po emigraci Rachmaninova do Spojených států
– koncert Rachmaninov přepracovával, dokonce dvakrát, jednou v roce 1927, po druhé v roce 1941
– koncert byl uveden poprvé ve Filadelfii 18. listopadu 1926 – reakce byla zničující
– jedni jej považovali za nedostatečně moderní, druzí za moderní příliš

Klavírní virtuos Boris Giltburg je vítězem proslulé soutěže královny Alžběty (2013)
– narodil se v roce 1984 v Moskvě
– v raném dětství se s rodinou přestěhoval do Tel Avivu v Izraeli, kde jej do tajů hry na klavír nejprve zasvěcovala matka
– v roce 2011 se poprvé výrazněji prosadil, když obdržel druhou cenu a cenu publika na soutěži Arthura Rubinsteina
– je také vášnivým amatérským fotografem a bloggerem
– na bloggu píše o klasické hudbě pro laické publikum, ale dotýká se zde i různých společenských témat
v Ostravě jsme jej už měli tu čest slyšet, a to na klavírním recitálu v listopadu 2016


Hrdinové skuteční a legendární
25. 4. 2019, 19 hodin, Dům kultury města Ostravy

Program:
Ludwig van Beethoven: Koncert pro housle a orchestr D dur op. 61
Jean Sibelius: Lemminkäinen suita op. 22

Účinkují:
Henning Kraggerud – housle
Janáčkova filharmonie Ostrava
Christoph-Mathias Mueller – dirigent

Sólistou koncertu je norský skladatel a houslista Henning Kraggerud
– „Jeho tón je obzvlášť jemný a čistý a ukazuje převahu pružnosti …“ (Heard International, duben 2017)
– je uměleckým ředitelem Arctic Philharmonic Chamber Orchestra (do roku 2020)
– jeho výukové a pedagogické spisy poskytují fascinující pohled na jeho mnohostranný přístup k hudební tvorbě
– je i plodným skladatelem, jehož díla hraje mnoho významných hudebníků a orchestrů po celém světě
– dosud největší dílo je nazváno Equinox a byl označen „fascinující kompozicí“ (MusicWeb International)

Sibeliuův Lemminkäinen
– Sibelius se narodil 8. prosince 1865 v Hämeenlinně, malém městečku na jihu Finska, ležícím v území, které v průběhu dějin střídavě spadalo pod nadvládu Švédska a Ruska
– paradoxně byla tak mateřštinou finského národního skladatele, jakým se Sibelius stal, švédština
– v roce 1894, ještě předtím, než složil svou první symfonii, se Sibeliu, který v té době pracoval právě na Leminkäinenovi popsal slovy: „opravdu jsem malíř a básník tónů“
– rozhodujícím okamžikem pro Sibelia bylo, když se seznámil s dílem filologa Eliase Lönnrota – národním eposem Kalevala

– Kalevala je ve finském národním povědomí úlohu srovnatelná s významem mýtů o praotci Čechovi a kněžně Libuši u nás
– ve čtyřech legendách pod souhrnným názvem Lemminkäinen zpracoval Sibelius příběhy stejnojmenného hrdiny
– první část popisuje hrdinovy milostné eskapády na bájném ostrov Saari, kde žijí pouze ženy
– druhá část vypráví o jeho cestě do říše mrtvých
– navazuje na ni část, kdy jej z říše mrtvých vysvobodí pomocí kouzel jeho matka – závěr je pak věnován jeho návratu domů po sérii bitev