Patrně vůbec poprvé napříč jednotlivými koncertními sezónami Janáčkovy filharmonie zazní Musorgského Obrázky z výstavy v původní verzi pouze pro klavír.

Nevšední popularitu Musorgskému (1839–1881) získal v roce 1874 suitový klavírní cyklus Obrázky z výstavy. Bezprostředním inspiračním zdrojem pro tento cyklus deseti geniálních, v mnohém na svou dobu odvážných klavírních miniatur, byla posmrtná výstava akvarelů a kreseb ve 39 letech zesnulého malíře Viktora Hartmanna, který byl skladatelovým přítelem a uměleckým společníkem. Jednotícím prvkem suity jsou variované mezihry Promenády se sledem modálních archaických akordů, jejichž charakter je vždy ovlivněn předcházejícím obrazem, a které znázorňují samotného skladatele coby návštěvníka výstavy. Musorgského charakteristika jednotlivých postaviček a situací je velmi výstižná. Skřítek znázorňuje trpaslíka na křivých nožkách; skotačí a pitvoří se. Ve Starém hradu zpívá trubadúr melancholickou píseň o lásce; stálá prodleva na tónu gis jako by symbolizovala strnulost tohoto archaického sídla. Následující část po Promenádě evokuje atmosféru v pařížském zámeckém parku Tuileries, plného hašteřících se dětí; melodická linka jako by byla odposlouchána přímo z dětských hovorů. Výrazný kontrast ke hravé a dovádivé scénce dětí vytváří následující část Bydlo, ve které skladatel vychází z dobového výjevu tehdejšího Polska zobrazujícího těžkopádný žebřiňák na vysokých, těžce se otáčejících a skřípajících kolech tažený párem volů a se zpívajícím vozkou. Mollová verze promenády připraví půvabné scherzo Tance kuřátek ve skořápkách. Následuje dialog dvou Židů charakterizující s humorem dvě Hartmannovy postavičky – vypaseného a zlostného Goldenberga a hubeného, až příliš servilního Šmujleho, který se marně snaží upoutat pozornost svého partnera. Trh v Limoges vrací návštěvníka výstavy do Francie a vede ho mezi hádající se trhovce. Poté v pařížských katakombách chodí s lucernou sám Hartmann. Pod dojmem z bizarního příbytku pohádkové Baby Jagy napsal Musorgskij démonické scherzo. Ve finální části, jejímž předobrazem byl Hartmannův architektonický projekt Velké brány kyjevské s kostelem a zvonicí, navázal skladatel na monumentalitu a patos velkých scén ze své opery Boris Godunov; téma Promenády je v této části transformováno do majestátní podoby triumfálního pochodu. Musorgského cyklická suita Obrázky z výstavy je kompozičně jedinečná především proto, že spojuje navzájem druh klavírního cyklu, jak jej známe z klavírní literatury 19. století, s variacemi.

Sdílet na Facebooku