Nino Rota
Divertimento concertante pro kontrabas a orchestr

Gustav Mahler
Symfonie č. 4 G dur 

Martin Raška – kontrabas
Kateřina Kněžíková – soprán
Janáčkova filharmonie Ostrava
Domingo Hindoyan – dirigent

Nino Rota – Divertimento – stupnice, prstoklad, cvičení v palcové poloze. Původně mělo jít o pouhou didaktickou pomůcku pro studenty Petracchiho kontrabasové třídy na konzervatoři  v Bari. Pedagog se také jako první ujal její interpretace. Publikum ale nevyslechlo jen technické cvičení, nýbrž skladbu plnou hravosti i klidu, radosti i soustředěného zadumání.

Mahler svou Čtvrtou symfonii dokončil v roce 1900, následující rok na podzim bylo dílo premiérováno v Mnichově. Chlad? Neúspěch? Mnohem hůř. Nesrozumitelné dílo bez obsahu, napsala kritika. Jiný žurnalista dokonce usoudil, že autor si dělá z posluchačů legraci. V samém závěru roku však byla symfonie s úspěchem provedena v Berlíně. Svou novinku zde dirigoval přímo autor, zbytek programu řídil Richard Strauss. O dva roky později byla už skladba na programu abonentního cyklu Vídeňských filharmoniků.

Mahlerova Čtvrtá je odlehčenější než jeho předchozí symfonie. Orchestr je skromnější, chybí v něm například pozouny a tuba, ve vokální části je pak alt nahrazen sopránem. Základním hudebním motivem je píseň Nebeský život ze sbírky německých lidových a starých písní  Chlapcův kouzelný roh. Odkazuje k dětskému chápání nebe jako bezpečné věčnosti.