fbpx


B5 Závěrečný koncert 

13. 05. 2021
19:00 hod.
Dům kultury města Ostravy
od 50 Kč

Změna programu
Koncert bude přenášen online


Světový dirigent Andrej Borejko dorazí do Ostravy především kvůli práci s orchestrem a posluchačům představí exkluzivní program, který je vyvrcholením 67. sezóny JFO. Borejko druhou sezónu působí jako hudební a umělecký ředitel Varšavské filharmonie a již sedmou sezónu je uměleckým ředitelem floridské Naples Philharmonic.

 

Alfred Schnittke
Koncert pro klavír a smyčcový orchestr

Igor Stravinskij
Pták ohnivák, suita (verze 1945)

Tomáš Vrána – klavír
Janáčkova filharmonie Ostrava
Andrej Borejko – dirigent

 

Skladatel Alfred Schnittke (1934–1998) se narodil německým rodičům v Rusku a po druhé světové válce se s rodinou nakrátko přestěhoval do Vídně. Záhy se však vrátil do Moskvy, kde roku 1958 absolvoval konzervatoř, na níž poté vyučoval. Od roku 1970 se věnoval skladbě coby svobodnému povolání. Jelikož se však ve svém nekonvenčním tvůrčím rozletu nehodlal svazovat a podřizovat kulturní doktríně socialistického realismu, nebyly sovětské úřady jeho umělecké činnosti příliš nakloněny. V roce 1990 se proto odstěhoval do Německa, kde žil až do své smrti. Schnittkeho dílo je stylově těžko zařaditelné. Tento autor dokáže komponovat tonálně i atonálně, těží z církevní hudby, jazzu i expresionismu. Inspirace nejrůznějšími vlivy u něj vedla ke zformování vlastní polystylové hudební výpovědi.

Jeho jednovětý Koncert pro klavír a smyčcový orchestr vznikl v roce 1979. V díle můžeme najít skutečně mnohé: náznaky minimalistických postupů, výrazně kontrastní dynamická pásma, záměrně banální figurativní doprovody sólového nástroje, polyfonní vedení hlasů smyčcového orchestru, okamžiky absolutního ticha a hlavně ostré (nicméně funkční) disonance nezřídka exponované pomocí pulsujícího tokátového rytmu.

 

Igor Fjodorovič Stravinskij (1882–1971) jednou prohlásil: „Vzpomínám si, jak se mě jednoho dne, když jsem překračoval francouzskou hranici, četník zeptal, jaké je mé povolání. Odpověděl jsem mu zcela prostě, že jsem vynálezce hudby. Četník, ověřující si můj pas, se mně ptal, proč jsem v něm označen jako skladatel. Odpověděl jsem mu, že označení vynálezce hudby se mi zdá přesněji vystihovat povolání, které provozuji, než označení, jaké mi bylo přiřčeno v dokumentech.“ Mezi zásadní momenty tvůrčího rozvoje tohoto pozoruhodného ruského vynálezce řadíme rok 1907, kdy se v Petrohradě seznámil se Sergejem Ďagilevem, člověkem s mimořádnými organizačními schopnostmi a citem pro nejnovější umělecké trendy. Ďagilev vedl baletní soubor Ballets russes (Ruský balet), který svým francouzským názvem evokoval, že jde o vývozní artikl ruské kultury, jenž je určen francouzskému publiku. Ďagileva zaujalo především Stravinského orchestrální dílo Ohňostroj a začal si u něj objednávat skladby, jež se svým souborem nastudoval a následně s nimi zažíval značné úspěchy (také však skandály) v Paříži. Prvním plodem spolupráce obou těchto výjimečných osobností byl balet na námět ruské pohádky Pták ohnivák (1910), po něm následoval burleskní Petruška (1911) a Svěcení jara (1913). Zatímco první dvě díla zaznamenala v Paříži mimořádný úspěch, dnes velmi populární Svěcení jara při prvním uvedení u publika naprosto propadlo a tato akce byla do dějin zapsána s přívlastkem „skandální“.

V době práce na zmíněných baletech žil Stravinskij ve Švýcarsku a hojně se zabýval studiem ruského folklóru. Ve svých dílech však ruské lidové písně téměř necitoval; nechával se spíše inspirovat jejich nejzákladnějšími melodickými tvary, asymetrií a nepravidelností rytmické struktury. Tyto postupy použil i v baletu Pták ohnivák, kde mimo jiné zaslechneme ohlasy na kolový tanec chorovod nebo tesknou ukolébavku. V díle je rovněž znát autorova tehdejší inklinace k impresionismu, jež byl v tehdejší hudební Paříži velmi módní. Jak se na pohádkovou hudbu sluší, balet oplývá také výrazně barevnou instrumentací, což je bezpochyby výsledkem pedagogického vlivu Nikolaje Andrejeviče Rimského-Korsakova, u něhož Stravinskij za mlada studoval. Za svůj život se autor k Ptáku ohnivákovi třikrát vrátil, aby pro účely koncertního provozování vytvořil baletní suitu. Na dnešním koncertu zazní poslední z nich, jež vznikla roku 1945.

 

 

Nenechte si ujít

1. abonentní koncert

Honeggerovo Letní pastorale, Beethovenova „Pastorální“ symfonie nebo Šostakovičův Klavírní koncert v podání klavíristy Colliho pod taktovkou Popelky.

01. 07. 2021
19:00 hod.
Opava, kostel sv. Václava
od 300 Kč

2. abonentní koncert

Na Rautavaarův Epitaf pro Bélu Bartóka naváže Béla Bártok jako autor další skladby – jeho Koncert pro klavír a orchestr zazní v podání Lukáše Vondráčka.

31. 08. 2021
19:00 hod.
Opava, kostel sv. Václava
od 300 Kč

3. abonentní koncert

Vaňhalovy symfonie byly v době svého vzniku řazeny mezi nejlepší symfonické skladby. Koncert Es dur, který je jedním ze základních pilířů trumpetové literatury.

13. 10. 2021
19:00 hod.
Opava, kostel sv. Václava
od 300 Kč