PROGRAM

Johannes Brahms
Uherské tance č. 1, 3 a 10

Béla Bartók
Koncert pro klavír a orchestr č. 1 BB91

Johannes Brahms
Symfonie č. 3 F dur op. 90

ÚČINKUJÍ

Anna Vinnitskaya – klavír
Janáčkova filharmonie Ostrava
Daniel Raiskin – šéfdirigent JFO

Živé rytmy a chytlavé melodie Uherských tanců z let 1869 a 1880 přinesly skladateli Johannesu Brahmsovi světovou proslulost. Brahms se v nich nechal inspirovat nejen maďarskou lidovou hudbou, ale i hudbou potulných cikánských kapel. Všeobecná popularita díla přiměla Brahmse, aby roku 1873 tři vybrané tance první řady zinstrumentoval pro orchestr.

Přesně sto let nás dělí od doby, kdy vznikl Klavírní koncert č. 1 maďarského skladatele Bély Bartóka. Skladatel označoval rok 1926 jako zlom ve své umělecké dráze. Do jeho hudebního jazyka pronikly vlivy barokních kompozičních technik, hudby Igora Stravinského či takzvaných zvukových vynálezů Henryho Cowella. První klavírní koncert posluchače ohromí drsným, surovým zvukem: efektní perkusivitou sólového partu, tónovými klastry, nervózní rytmikou i disonantním kontrapunktem.

Johannes Brahms byl v hudebním světě 19. století považován za antipoda revolucionáře a průkopníka hudebního dramatu Richarda Wagnera. Radikální wagneriáni sváděli spolu s Brahmsovými příznivci nelítostné střety. A tak se také stalo, že při premiéře Brahmsovy Třetí symfonie, jež se uskutečnila roku 1883 ve Vídni, wagnerovské publikum projevovalo svou nelibost nad dílem hlasitým syčením na začátku každé věty. Symfonie i přesto slavila úspěch a záhy pronikla na koncertní pódia řady evropských měst.