C2 Zaručené jistoty
Jak moc potřebujeme rituály a tradice? Co nám dává pocit bezpečí a jistoty? Jakou roli v těchto životních situacích hraje hudba? A jaké zaručené jistoty v sobě skrývá orchestr? Je dirigent pro orchestr jistotou?
PROGRAM
Stanisław Moniuszko
Mazurka z opery Halka (5′)
Yūzō Toyama
Rapsodie pro orchestr (7′)
Modest Petrovič Musorgskij/Maurice Ravel
Baba Jaga z Obrázků z výstavy (5′)
Zequinha de Abreu
Tico-tico no Fubá ( 3´)
Claude Debussy
Dětský koutek – Serenáda pro panenku ( 3′)
James Horner
Take Her To Sea, Mr. Murdoch z hudby k filmu Titanic (5′)
Leoš Janáček
Lašské tance – Pilky ( 4′)
William Walton
Touch Her Lips and Part z hudby k filmu Jindřich V. ( 3′)
John Williams
Hudba z filmu Schindlerův seznam
Antonín Dvořák
Symfonie č. 9 e moll „Z Nového světa“ op. 95 – IV. věta (12′)
ÚČINKUJÍ
Vojtěch Johaník – průvodní slovo
Lenka Jaborská – koncepce a režie
Janáčkova filharmonie Ostrava
Chuhei Iwasaki – dirigent
Halka je tragická opera o čtyřech dějstvích, poprvé uvedená v roce 1858 v divadle Teatr Wielki ve Varšavě. Libreto napsal Włodzimierz Wolski a autorem hudby je Stanisław Moniuszko (1819–1872). Je to skladatelova nejznámější opera, složena z leitmotivů a vycházející z melodií polských lidových písní i strhujících rytmů tradičních tanců jako polonéza, mazurka a z motivů tanců horalů, k nimž Halka patří. Mazurka zazní v závěru prvního dějství.
Japonský skladatel a dirigent Yūzō Toyama (1931–2023) se narodil v Tokiu, skladbu studoval skladbu u Hindemithova žáka Kaničiho Šimofusy a dirigování u Wilhelma Loibnera a Kurta Wösse. Jeho tvorba byla ohodnocena řadou japonských ocenění. Skladby jsou ovlivněny lidovými melodiemi a díly Bartóka a Šostakoviče. Nejvíce je známá jeho Rapsodie pro orchestr, která vychází z japonských lidových písní. V roce 1960 absolvoval s touto skladbou světové turné se Symfonickým orchestrem NHK.
Získal řadu prestižních japonských ocenění.
Klavírní cyklus Obrázky z výstavy Modesta Musorgského (1839–1881), inspirovaný posmrtnou výstavou děl jeho přítele, malíře Viktora Hartmanna, proslavila orchestrace Maurice Ravela. Nejslavnější a nejlepší z mnoha verzí i pokusů, dodávající dílu plnou a bohatou instrumentaci, kterou známe dodnes, Baba Jaga (nebo také Dům na kuřích nožkách) je jedna z nejznámějších částí, v níž je hudebně barvitě vylíčen rychlý a děsivý let čarodějnice na koštěti.
Zequinha de Abreu (1880–1935) byl brazilský hudebník a skladatel, který se zapsal do dějin hudby především jako autor slavné skladby Tico-Tico no Fubá. Vyrůstal v prostředí, kde se prolínala evropská hudební tradice s rytmy a melodikou Brazílie, což se odrazilo i v jeho tvorbě. Stal se výraznou osobností žánru choro, jednoho z nejstarších stylů brazilské populární hudby, který spojuje virtuózní melodiku s taneční energií a improvizační lehkostí. Tico-Tico no Fubá se stala světovým evergreenem, který se dožil bezpočtu úprav a nahrávek od klasických interpretů až po jazzové a populární hvězdy. Poprvé zazněla na tanečním večeru ve městě Santa Rita do Passa Quatro v roce 1917 pod názvem Tico-Tico no Farelo. Současný název dostala píseň v roce 1931.
Autorem šestivěté suity pro sólový klavír nazvané Dětský koutek je Claude Debussy (1862–1918), francouzský skladatel a jeden z nejvýznamnějších představitelů hudebního impresionismu. Premiéru měla skladba, kterou autor věnoval své tehdy tříleté dceři Claude-Emmě (známé jako Chou-Chou), v Paříži v roce 1908 a o tři roky později zazněla v orchestraci Debussyho přítele Andrého Capleta. Serenáda pro panenku je třetí částí suity, která svou jemností odkazuje na porcelánovou panenku .
Take Her to Sea, Mr. Murdoch je píseň, kterou napsal a složil James Horner (•1953) pro film Titanic. Píseň zazní v okamžiku, kdy se loď vydává na cestu do New Yorku. Název je citátem slov kapitána Smithe určených prvnímu důstojníkovi Murdochovi těsně před vyplutím. Skladba je součástí soundtracku Music From The Motion Picture Titanic, který vydala společnost Sony Classical v roce 1997 a který se stal globálním bestsellerem. Hudba vynesla autorovi hned dva Oscary (za nejlepší dramatickou hudbu a nejlepší píseň).
Pilky z hudebního cyklu Lašské tance nás zavádějí do rodného kraje Leoše Janáčka (1854–1928). Tance vznikaly v letech 1888-1889 a byla zkomponovány u příležitosti konání prestižní Zemské jubilejní výstavy v roce 1891, největší události v dějinách českých zemí na sklonku 19. století. Inspirací autorovi byla krajina dětství v okolí Hukvald. Hlavním hitem je písnička Už ty pilky dořezaly, která prostupuje Lašskem jako nepsaná hymna a dodnes je to nejznámější lašský tanec z této oblasti.
William Walton (1902–1983) se narodil v Oldhamu v Lancashire jako syn sbormistra a učitele zpěvu. Jeho první skladbou, která upoutala pozornost, byl klavírní kvartet napsaný v šestnácti letech. V mládí trávil stále více času v zahraničí, zejména ve Švýcarsku a Itálii. Válečná léta 2. světové války věnoval především psaní filmových a baletních partitur a etabloval se jako jeden z největších filmových skladatelů. Skladba Touch Her Soft Lips and Part je součástí jeho hudby k filmu Jindřichu V. z roku 1943. Zdobné, jemné melodie zdůrazňují emotivní loučení krále odcházejícího bojovat do Francie s jeho láskou. Intimní scénu dokonale doplňuje hudební materiál, který si po celou dobu zachovává klidnou dynamiku.
John Williams (•1932) je legendární americký skladatel filmové hudby, držitel mnoha cen a autor hudby k filmům jako Star Wars, Jurský park nebo Harry Potter. Jeho hudba k filmu Schindlerův seznam (1993), za kterou obdržel jednoho ze svých pěti Oscarů, patří k jeho nejznámějším pracím. Soundtrack, na kterém se podílel i houslista Itzhak Perlman, je proslulý emotivní hlavní melodií hranou na housle, která se stala ikonickou a je často aranžována pro různá instrumentální provedení, a to jak pro orchestr, tak pro komornější uskupení.
Symfonie č. 9 s podtitulem „Z Nového světa“ (hovorově též „Novosvětská“) je v poslední symfonií Antonína Dvořáka (1841–1904) a nejvýznamnějším autorovým dílem tohoto druhu. Skladba je řazena k nejlepším dílům světové symfonické tvorby všech dob. Premiéra v Carnegie Hall v roce 1893 byla světovou senzací. Po každé větě publikum tleskalo a Dvořák se musel vždy znovu klanět. Čtvrtá věta (Allegro con fuoco) je v základních rysech komponována v sonátové formě a je dokladem autorovy neselhávající fantazie v rozvíjení tematického materiálu i jeho schopnosti přinášet stále nová kompoziční řešení.
Vojtěch Johaník pochází z Uherského Hradiště (1986), kde prožil své dětství i dospívání. Po základní škole se vyučil mechanikem CNC strojů a jeden rok studoval na jazykové škole. Poté se věnoval studiu oboru Divadlo a výchova na brněnské JAMU, kterou absolvoval v roce 2011. Byl členem brněnských scén KočéBR, D’epog, BuranTeatr a olomouckého Divadla Tramtarie. Od sezóny 2013/2014 získal angažmá v Městském divadle Zlín. Jeho první velkou hereckou příležitostí zde byla titulní role v inscenaci Evžen Oněgin.
Od roku 2018 do konce sezóny 2022/2023 působil v ostravském Divadle Petra Bezruče. Od následující sezóny se stal novou posilou souboru činohry Národního divadla moravskoslezského. Poprvé se na této scéně představil v roli režiséra Lloyda Dallase v inscenaci Bez roucha.
Objevil se také před kamerou v několika televizních seriálech i filmech. Kromě několika studentských filmů a televizních reklam jsme jej mohli zaznamenat jako Xaviéra v hororu Nenasytná Tiffany. Zahrál si v seriálech Případy 1. oddělení, Specialisté, Ulice, Ordinace v růžové zahradě a ztvárnil hlavní roli v seriálu internetové televize Stream s názvem Pěstírna.
Lenka Jaborská je scénáristkou a režisérkou především velmi oblíbených dětských koncertů řady D Janáčkovy filharmonie, na nichž se podílí již od počátku. S ostravským orchestrem spolupracuje také jako lektorka workshopů pro děti a interaktivních koncertů pro školy, které si získávají stále větší a větší přízeň. Vede rovněž kurzy pro učitele hudební výchovy po celé ČR. Pedagogicky působila v ZUŠ Hlučín (literárně dramatický obor), Janáčkově konzervatoři v Ostravě, kde vyučovala dramatickou výchovu a jevištní pohyb, a na Ostravské univerzitě (dramatická výchova, pohybové dovednosti). Je maminkou čtyř dětí.
Chuhei Iwasaki patří k nejvyhledávanějším dirigentům své generace. Od sezóny 2021/2022 je šéfdirigentem Plzeňské filharmonie, s níž mimo plzeňských abonentních koncertů pravidelně vystupuje na turné doma i v zahraničí.
Na koncertních pódiích stanul v čele mnoha dalších tuzemských i zahraničních renomovaných orchestrů (Orquesta Filarmonica de Málaga, Arthur Rubinstein Philharmonie Łódź, Orquesta Filarmonica de Bogotá, PKF-Prague Philharmonia, Filharmonie Brno, Janáčkova filharmonie Ostrava, Štátna filharmónia Košice, Symfonický orchestr Českého rozhlasu, Hyogo PAC Orchestra aj.).
K významným operním spolupracím se řadí jeho účinkování v Plzeňské opeře, v Národním divadle moravskoslezském Ostrava nebo muzikálu v Hudebním divadle Karlín.
Významné jsou i jeho nahrávky pro Český rozhlas a CD. Pro Label ARS Produktion nahrál CD s díly Akiry Ifukubeho, Leoše Janáčka a Ermanna Wolf-Ferrariho (tyto tituly byly nominovány na cenu Opus Klassik), seznam nahrávek pro Český rozhlas zahrnuje díla
napříč stylovými epochami. Patří sem např. komplet symfonií J. V. Tomáška, raritní symfonie Jana Kubelíka, Dvořákův Karneval, Šeherezáda Rimského-Korsakova či Suita Carmen Rodiona Ščedrina. Velmi intenzivně se také věnuje nahrávkám kompozic autorů 20. století (Symfonie č. 3 a č. 10 Jana Kapra) a skladatelů současných (Slavomír Hořínka: Slova kříže, Daniel Chudovský: Mohendžodáro a Harappa, Tomáš Ille: Pražské čtvrti).
Narodil se v Tokiu, hru na housle studoval na tamější konzervatoři Toho Gakuen a poté spolu s obory skladba a dirigování na konzervatoři v Praze. V dirigování, kterému se aktivně věnuje od roku 2012, se zdokonalil studiem na Akademii múzických umění v Praze.

Na tento koncert si mohou studenti zakoupit zvýhodněné vstupenky v rámci klubu Mladý divák. Ten vytváří komunitu studentů, kteří rádi chodí za kulturou v Ostravě. Získávají lepší ceny a také jsou pro ně pořádány nejrůznější zajímavé programy jako návštěvy zákulisí, diskuse s umělci a podobně. Více info na www.mladydivak.cz.
Nenechte si ujít
A3 Šostakovičova Desátá
Večer plný emocí, příběhů a kontrastů. Zazní lyrická předehra a pantomima z Janáčkovy Lišky Bystroušky, houslový koncert Maxe Brucha v podání britské virtuosky Jennifer Pike a silná, osobní výpověď Dmitrije Šostakoviče — jeho Desátá symfonie, odhalující temné stíny stalinistické éry i zápas o svobodu ducha.
C3 Vzrušující změny
Opustit vše zaběhané, vykročit do neznáma, udělat něco jinak. Změnit temporytmus, dynamiku. Obvyklé vyměnit za neobvyklé. Porušit pravidlo. Vzrušující proměny v životě vyjádřené vzrušujícími proměnami v hudbě. Neboj se. Zkus to.
C4 Šťastné konce
Ten pocit jako v pohádce. Konec dobrý, všechno dobré. Oči plné slz dojetí. Kdo by si nepřál šťastné konce! A jak je to se šťastnými konci v hudbě? Dokáže dát hudba pocítit, že vše je tak, jak má být? Něco šťastně končí a něco slibného se začíná.

