PROGRAM

Georg Friedrich Händel
Hudba pro královský ohňostroj HWV 351– La réjouissance ( 3´)

Hans Christian Lumbye
Copenhagen Steam Railway Galop ( 4´)

Michail Michajlovič Ippolitov-Ivanov
Kavkazské skici op. 10 (4. věta)  (7´)

Georges Bizet
Arlézanka, suita č. 1 – Carillon  (4´)

Zoltán Kodály
Háry János – Píseň   (5´)

John Williams
Harry Potter – Harry’s Wondrous World (7´)

Felix Mendelssohn-Bartholdy
Svatební pochod  (5´)

Leonard Bernstein
Candide – Finale “Make Our Garden Grow”  (4´)

UČÍNKUJÍCÍ:

Vojtěch JOHANÍK – moderátor
Lenka JABORSKÁ – autorka scénáře a režie
Janáčkova filharmonie Ostrava
Chuhei IWASAKI – dirigent

Hudba pro královský ohňostroj je jedno z nejznámějších orchestrálních děl barokního skladatele Georga Friedricha Händela (1685–1759). Autor toto oslnivé dílo napsal v roce 1749 pro gigantické, čistě dechové obsazení k provedení pod širým nebem v rámci oslav ukončení války o rakouské dědictví a uzavření míru v Cáchách. Vzápětí po prvním uvedení vyhotovil verzi pro smyčcový orchestr s dechovými nástroji. V této podobě se stalo dílo nesmrtelným a získalo si obdiv Händelových současníků i generací budoucích skladatelů.  Premiéra se konala 27. dubna 1749 v londýnském Green Parku jako doprovod k velkolepému ohňostroji. Skládá se z pěti vět: Overture (Ouvertura), Bourrée, La Paix (Mír), La Réjouissance (Radost) a Menuets I & II.

Hans Christian Lumbye (1810–1874) byl dánský skladatel, známý jako “Strauss ze Severu”, který se proslavil svými živými valčíky, polkami a zejména galopy. K těm patří i Copenhagen Steam Railway Galop (Kodaňský parní galop) z roku 1847. Je to skladba oslavující otevření první dánské železniční trati mezi Kodaní a Roskilde. Autor v ní napodobuje zvuky vlaků, včetně pískání a zrychlujících kol. Často ji hraje Dánský národní symfonický orchestr, zejména v zahradách Tivoli, kde Lumbye kdysi dirigoval.

Kavkazské skici je nejznámější orchestrální suita ruského skladatele a pedagoga Michaila Michajloviče Ippolitova-Ivanova (1859–1935) z let 1894–1895. Dílo inspirované skladatelovým pobytem v Gruzii zachycuje exotickou atmosféru Kavkazu a je charakteristické bohatou instrumentací a lidovými motivy. Části suity: V soutěsce (ponurá, atmosférická hudba), V mešitě (poklidná, meditační část), Veselý lidový obřad (živý tanec), Sardarský průvod (nejznámější a nejhranější závěrečná část – často uváděná i samostatně). Skladatel působil jako ředitel hudební školy a dirigent v Tbilisi (tehdy Tiflis), kde se hluboce seznámil s kavkazskou hudbou, což se projevilo i v tomto díle.

Arlézanka (L’Arlésienne) je orchestrální dílo francouzského skladatele Georgese Bizeta (1838–1875). Původně vznikla jako scénická hudba k dramatu Alphonsa Daudeta, která měla premiéru v roce 1872 v Paříži. Ačkoliv byla hra neúspěšná, hudba, která je charakteristická bohatou orhestrací, melodickými motivy a využitím prvků lidové hudby z jižní Francie, sklidila velký úspěch a skladatel z ní následně sestavil suitu pro koncertní provedení. Suita se skládá ze čtyř částí: Předehra (známá a dramatická část založená na motivu provensálské koledy), Minuet (půvabná a elegantní věta), Adagietto (velmi pomalá, lyrická a emotivní pasáž), Carillon – Zvonkohra (závěrečná, slavnostní věta s imitací kostelních zvonů). Druhá suita byla sestavena až po Bizetově smrti jeho přítelem Ernestem Guiraudem.

„Píseň“ (III. věta) ze suity Háry János od Zoltána Kodálye (1882–1967) je lyrická orchestrální skladba (z roku 1926), která evokuje maďarskou lidovou píseň a nostalgii. Je známá pro svůj pomalý, teskný charakter, výrazné sólové melodie a typickou orchestraci s prvky maďarského folklóru, často interpretovaná v pomalém tempu. Třetí věta suity, často hraná samostatně, nabízí kontrast k temperamentnějším částem. Zvýrazňuje bohatou harmonii a emotivní melodické linky. Skladba pochází z hudby k opeře Háry János, která vypráví příběh maďarského vesnického hrdiny a jeho fantaskních dobrodružství.

V roce 2001 byl John Williams (*1932) již jedním z nejvyhledávanějších filmových skladatelů na světě. S řadou ocenění a nominací za sebou již složil ikonickou hudbu k filmům jako Jurský park, Indiana Jones a Čelisti. Warner Bros. a režisér Christopher Columbus hledali skladatele pro filmy o Harry Potterovi a oslovili i Williamse, který byl požádán o napsání propagačního materiálu k filmu. Williams představil první verzi toho, co dnes známe jako ikonické Hedvičino téma. Triumfální, radostná a vzrušující skladba Harry’s Wondrous World ztělesňuje postavu Harryho Pottera. V prvních několika taktech rozpoznáme slavné Hedvičino téma, než se pustí do nového tématu vytvořeného speciálně pro Harryho. Téma je použito v dílech Harry Potter a Kámen mudrců a Harry Potter a Tajemná komnata a zní i pod závěrečnými titulky.

Felix Mendelssohn-Bartholdy (1809–1847) byl velmi významným německým hudebním skladatelem z období romantismu. Původně byl jeho slavný Svatební pochod vyznačující se jemnými tóny a dojemnou melodií součástí předehry ke hře Sen noci svatojánské od Williama Shakespeara. Součástí svatebního obřadu se tento pochod stal ještě během autorova života. Konkrétně se tak stalo v anglickém městě Tiverton, když si ho vybrali Dorothy Carewová a Tom Daniel. Tím nejdůležitějším momentem pro jeho proslavení bylo, když zaznělo na královské svatbě v Londýně 25. ledna roku 1858, když si princezna Viktorie za muže brala Fridricha Pruského.

„Make Our Garden Grow“ je povznášející, hluboce upřímná závěrečná část operety Candide Leonarda Bernsteina (1918–1990) z roku 1956. Po bouřlivé cestě od vestfálské idyly k neštěstí na moři, do španělského bordelu, k válečným zkázám se mladí milenci Candide a Cunegondu zříkají falešného optimismu a velkých iluzí, aby přijali klidný život plný smysluplné práce a osobní zodpovědnosti na farmě. „Zahrada“ symbolizuje zaměření na jednoduché, pečující aspekty života, spíše než honění se za abstraktními, nerealistickými ideály. Často hrané samostatně jako koncertní dílo je považováno za jednu z Bernsteinových nejtrvalejších a nejdojemnějších melodií.

Vojtěch Johaník pochází z Uherského Hradiště (1986), kde prožil své dětství i dospívání. Po základní škole se vyučil mechanikem CNC strojů a jeden rok studoval na jazykové škole. Poté se věnoval studiu oboru Divadlo a výchova na brněnské JAMU, kterou absolvoval v roce 2011. Byl členem brněnských scén KočéBR, D’epog, BuranTeatr a olomouckého Divadla Tramtarie. Od sezóny 2013/2014 získal angažmá v Městském divadle Zlín. Jeho první velkou hereckou příležitostí zde byla titulní role v inscenaci Evžen Oněgin.

Od roku 2018 do konce sezóny 2022/2023 působil v ostravském Divadle Petra Bezruče. Od následující sezóny se stal novou posilou souboru činohry Národního divadla moravskoslezského. Poprvé se na této scéně představil v roli režiséra Lloyda Dallase v inscenaci Bez roucha.

Objevil se také před kamerou v několika televizních seriálech i filmech. Kromě několika studentských filmů a televizních reklam jsme jej mohli zaznamenat jako Xaviéra v hororu Nenasytná Tiffany. Zahrál si v seriálech Případy 1. oddělení, Specialisté, Ulice, Ordinace v růžové zahradě a ztvárnil hlavní roli v seriálu internetové televize Stream s názvem Pěstírna.

Lenka Jaborská je scénáristkou a režisérkou především velmi oblíbených dětských koncertů řady D Janáčkovy filharmonie, na nichž se podílí již od počátku. S ostravským orchestrem spolupracuje také jako lektorka workshopů pro děti a interaktivních koncertů pro školy, které si získávají stále větší a větší přízeň. Vede rovněž kurzy pro učitele hudební výchovy po celé ČR. Pedagogicky působila v ZUŠ Hlučín (literárně dramatický obor), Janáčkově konzervatoři v Ostravě, kde vyučovala dramatickou výchovu a jevištní pohyb, a na Ostravské univerzitě (dramatická výchova, pohybové dovednosti). Je maminkou čtyř dětí.

Chuhei Iwasaki patří k nejvyhledávanějším dirigentům své generace. Od sezóny 2021/2022 je šéfdirigentem Plzeňské filharmonie, s níž mimo plzeňských abonentních koncertů pravidelně vystupuje na turné doma i v zahraničí.

Na koncertních pódiích stanul v čele mnoha dalších tuzemských i zahraničních renomovaných orchestrů (Orquesta Filarmonica de Málaga, Arthur Rubinstein Philharmonie Łódź, Orquesta Filarmonica de Bogotá, PKF-Prague Philharmonia, Filharmonie Brno, Janáčkova filharmonie Ostrava, Štátna filharmónia Košice, Symfonický orchestr Českého rozhlasu, Hyogo PAC Orchestra aj.).

Významné jsou i jeho nahrávky pro Český rozhlas a CD. Pro Label ARS Produktion nahrál CD s díly Akiry Ifukubeho, Leoše Janáčka a Ermanna Wolf-Ferrariho (tyto tituly byly nominovány na cenu Opus Klassik), seznam nahrávek pro Český rozhlas zahrnuje díla napříč stylovými epochami. Patří sem např. komplet symfonií J. V. Tomáška, raritní symfonie Jana Kubelíka, Dvořákův Karneval, Šeherezáda Rimského-Korsakova či Suita Carmen Rodiona Ščedrina. Velmi intenzivně se také věnuje nahrávkám kompozic autorů 20. století a současných skladatelů.

Narodil se v Tokiu, hru na housle studoval na tamější konzervatoři Toho Gakuen a poté spolu s obory skladba a dirigování na konzervatoři v Praze. V dirigování, kterému se aktivně věnuje od roku 2012, se zdokonalil studiem na Akademii múzických umění v Praze.