Klavírní Concertino Leoše Janáčka v konfrontaci s živelnou hudbou, jejíž kořeny vyrůstají z bohaté kultury Rumunska, představí umělci, kteří tuto hudbu mají neodmyslitelně v krvi: energický rumunský klavírista Daniel Ciobanu a Romanian Chamber Orchestra s dirigentem Gabrielem Bebeseleou.

George Enescu
Pastorale fantaisie

Dinu Lipatti
Concertino v klasickém stylu op. 3

Leoš Janáček
Concertino, JW VII/11

György Ligeti
Concert Românesc

Daniel Ciobanu – klavír
Romanian Chamber Orchestra
Gabriel Bebeselea – dirigent

Pastorale-Fantaisie pro malý orchestr napsal George Enescu roku 1899 v pouhých sedmnácti letech při studiích na pařížské konzervatoři a ve stejném roce skladba zazněla na koncertě v Paříži. Od té doby ležela partitura zapomenuta až do roku 2017, kdy tuto Enescovu ranou, romanticky rozevlátou skladbu vzkřísil dirigent Gabriel Bebeșelea. O řadu let později stál Enescu jako kmotr u křtu začínajícího, ovšem neobyčejně talentovaného bukurešťského pianisty Dinu Lipattiho. Mezi dvěma světovými válkami patřil Lipatti k nejuznávanějším klavírním virtuosům, jeho kariéru však ukončila předčasná smrt. Okrajově se Lipatti věnoval také kompozici. V jeho Concertinu v klasickém stylu z roku 1936 se odráží inspirace hudbou Josefa Haydna i Johanna Sebastiana Bacha. Janáčkovo Concertino pro klavír a komorní ansámbl z roku 1925 představuje zcela osobitý zvukový svět, který se podobně jako Janáčkova opera Příhody lišky Bystroušky obrací do světa přírody. „Je tam cvrček, mušky, srnec – bystřina družná – no a člověk“, napsal o svém díle Janáček Kamile Stösslové. I po sto letech, které letos uplynuly od premiéry Concertina, proudí z tohoto skvostu komorní hudby neobyčejná mladistvá energie a svěžest. Nezkrotnou vitalitou oplývá také Concert Românesc Györgyho Ligetiho, tohoto maďarského enfent terrible hudební avantgardy 2. poloviny 20. století. Prvky rumunské lidové hudby a syrový zvuk vesnických lidových kapel se v tomto díle z roku 1951 efektně prolínají s moderním hudebním výrazem.