Prožijte večer, který propojí barokní vznešenost, romantickou hloubku i moderní expresi. Gruzínská pianistka Tamta Magradze uvede v ostravském Vesmíru program sahající od Händelovy lyriky přes virtuózní Rachmaninova a Liszta až po emocionální Janáčkovu Sonátu Z ulice dne 1. října 1905 a strhující Ravelovu La valse.

George Friedrich Händel
Klavírní suita č. 1 B dur, HWV 434

Sergei Rachmaninov
Etudy op. 39 č. 2, č. 1

Franz Schubert (arr. F. Liszt)
Vídeňský večer (Soirées de Vienne), S.427 č. 6

Franz Liszt
Après une lecture du Dante, Fantasia quasi sonata, S.161/7

Leoš Janáček
Sonáta “Z ulice dne 1. října 1905”

Maurice Ravel
La valse

Tamta Magradze – klavír

S pestrým programem od hudby baroka po 20. století se ostravskému publiku představí mladá gruzínská pianistka Tamta Magradze, jejíž interpretační umění ocenila porota řady mezinárodních klavírních soutěží. Klavírní suita B dur, HWV 434 Georga Friedricha Händela, z kolekce Suites de Pièces poprvé publikované v roce 1720, ztělesňuje skladatelův smysl pro clavecinovou techniku, improvizační mistrovství a geniální tvůrčí rozlet, které z něj učinily bezesporu nejvýznamnějšího skladatele své doby. Cyklus Études-tableaux, op. 39 představuje klavírní cyklus, který Sergej Rachmaninov napsal v době 1. světové války bezprostředně před svou emigrací do zahraničí v roce 1917. První dvě části cyklu byly inspirovány pohledem na moře a na poletující hejna racků. Ke klavírnímu cyklu Soirées de Vienne z let 1846–1852 inspirovala Franze Liszta hudba vídeňského skladatele Franze Schuberta. Ze stovky jeho tanečních skladeb vybral Liszt několik valčíků a ländlerů, které transformoval v technicky brilantní klavírní kusy. Oproti tomu Lisztova Fantasia quasi Sonata „Après une lecture du Dante“ (Po přečtení Danteho) z roku 1849 je navýsost romantickou, virtuózní hudební básní pro klavír z podnětu stejnojmenné básně Victora Huga věnované Dantově Božské komedii. Mimohudební námět stál také při vzniku klavírní kompozice 1. X. 1905 (Z ulice dne 1. října 1905) Leoše Janáčka. Byla to brněnská demonstrace za českou univerzitu a násilná smrt dělníka Františka Pavlíka, které jej přiměly ke kompozici. Obě části skladby – Předtucha a Smrt – hovoří janáčkovsky drásavým a naléhavým hudebním jazykem. Zcela jinak než Liszt se s valčíkovými rytmy vypořádal francouzský skladatel Maurice Ravel. Metamorfózy a karikatury valčíkového rytmu v jeho choreografické básni La Valse z let 1919–1920 se neustále stupňují a vrcholí doslova v taneční extázi.