Opojný písňový cyklus Šeherezáda na texty básní Tristana Klingsora pochází z raného období Ravelovy tvorby. Jeho vznik inspirovala stejnojmenná suita Rimského-Korsakova, která francouzskému skladateli učarovala svojí exotickou atmosférou. Sopranistku Kateřinu Kněžíkovou doprovodí orchestr pod vedením dirigenta Dominga Hindoyana.

Soňa Vetchá
Střihy

Maurice Ravel
Shéhérazade, cyklus písní pro soprán a orchestr M 41

Nikolaj Rimskij-Korsakov
Šeherezáda, symfonická suita op. 35

Změna účinkujícího

Kateřina Kněžíková – soprán
Janáčkova filharmonie Ostrava
Domingo Hindoyan – dirigent

Vasilij Sinajskij – šéfdirigent JFO

Janáčkova filharmonie se zaměřuje také na současnou hudbu a na tu českou obzvlášť. Důkazem budiž zařazení tvorby mladé skladatelky Soni Vetché. Středobodem jejího zájmu jsou sluchové iluze. Orchestrální cyklus psychoakustických studií „Cuts, Switches, Clouds…“ z roku 2020 je inspirován právě jimi. Ve vybrané části s názvem „The Cuts“ (Střihy) se vydáme do hudební krajiny plné náhlých nebo pozvolných hudebních střihů, které jsou podmíněny „pravděpodobnou nepravděpodobností“ našeho subjektivního vnímání.

O více než sto let dříve (1903) zkomponoval Maurice Ravel svou Shéhérazadu, inspirovanou stejnojmennou skladbou Rimského-Korsakova, která ostatně zazní vzápětí. S francouzským šarmem a lehkostí v nás Ravel probudí fantazii a my se díky jeho opojné skladbě ocitneme v Orientu, kde se to jen hemží lstivými kupci, vezíry, hedvábnými turbany, břichatými mandaríny, princeznami a učenci.

Korsakov, námořní důstojník a cestovatel, zasvětil pohádkovým motivům a legendám téměř celou svoji tvorbu. Jeho Šeherezáda vznikla v roce 1888 na motivy známé sbírky pohádek Tisíc a jedna noc a autor ani zdaleka nemohl tušit, že právě tato suita mu v budoucnu zajistí světovou proslulost. Není však divu, protože má vše – znamenitou instrumentaci, okouzlující orchestrální barvy, svěží a pikantní melodie, orientální kolorit a rytmickou vitalitu.