Večer plný emocí, příběhů a kontrastů. Zazní lyrická předehra a pantomima z Janáčkovy Lišky Bystroušky, houslový koncert Maxe Brucha v podání britské virtuosky Jennifer Pike a silná, osobní výpověď Dmitrije Šostakoviče — jeho Desátá symfonie, odhalující temné stíny stalinistické éry i zápas o svobodu ducha.

Leoš Janáček
Předehra a Pantomima z opery Příhody lišky Bystroušky

Max Bruch
Koncert pro housle a orchestr č. 1 g moll op. 26

Dmitrij Šostakovič
Symfonie č. 10 e moll op. 93

Jennifer Pike – housle
Janáčkova filharmonie Ostrava
Daniel Raiskin – dirigent

Je to již více než sto let, co uplynulo od premiéry opery Příhody lišky Bystroušky Leoše Janáčka. Přesto zůstává Janáčkova hudba stále mladá a svěží. Příběh podle novely spisovatele Rudolfa Těsnohlídka, v němž se prolíná svět zvířat se světem lidí, oslavuje krásu přirozeného a neustále se opakujícího koloběhu života. Života, v němž – podobně jako v Janáčkově plnokrevné hudbě – nechybí radost, láska, humor, moudrost, ale ani nespoutanost, hněv nebo smutek. Na koncertě netradičně zazní dvě krátké části: Předehra a Pantomima z prvního dějství opery.

V interpretaci přední současné britské houslistky Jennifer Pike zazní jeden z nejhranějších a nejpopulárnějších romantických houslových koncertů. První koncert pro housle a orchestr německého skladatele Maxe Brucha z let 1865–1867 si získal oblibu díky vzletným melodiím, vášnivosti emocí i navýsost virtuosním požadavkům kladeným na sólistu.

Desátá symfonie Dmitrije Šostakoviče, od jehož narození uplyne v tomto roce 120 let, vznikala těsně po Stalinově smrti v roce 1953. Její hudba je zdrcující autobiografickou zpovědí, v níž je vyjádřen všudypřítomný strach, zoufalství a teror stalinské éry v kontrastu se skladatelovými skličujícími niternými pocity. Démonické scherzo skladatel podle některých svědectví koncipoval jako sarkastický hudební Stalinův portrét.