Ravelova pohádková suita Má matka husa, lyrické Pět řeckých lidových písní i nově objevená Chanson galante — to vše zazní v programu koncertu, který v sobě nese lehkost francouzské hudby i sváteční atmosféru. Závěr pak bude patřit jedinečné České mši vánoční „Hej mistře!“ Jakuba Jana Ryby, neodmyslitelnému symbolu českých Vánoc, který už po generace spojuje posluchače svou radostnou a upřímnou melodičností.

Maurice Ravel
Ma mère l’Oye (Má matka husa) M. 60. Pět dětských skladeb

Maurice Ravel
Cinq Mélodies populaires grecques (Pět řeckých lidových písní) M.A 4–5, 9–11

Maurice Ravel
Chanson galante (česká premiéra)

Jakub Jan Ryba
Česká mše vánoční

Slávka Zámečníková – soprán
Jolana Slavíková – mezzosoprán
Ondřej Holub – tenor
Lukáš Bařák – baryton
Český filharmonický sbor Brno
Petr Fiala – sbormistr
Janáčkova filharmonie Ostrava
Tomáš Brauner – dirigent

Suitu Má matka husa Ravel původně napsal jako klavírní duet pro děti svého přítele, sochaře Cypriana Godebského. V jejích částech hudebně zpracoval některé z francouzských pohádek vydaných v 17. století Charlesem Perraultem a Marie-Catherine d’Aulnoy.

Příležitostnou kompozicí je i Pět řeckých lidových písní, k nimž Ravel roku 1904 na žádost muzikologa Pierra Aubryho napsal klavírní doprovod, a to během pouhých šestatřiceti hodin. Dílo vyšlo tiskem roku 1906 a skladatel se záhy rozhodl tyto písně odít do orchestrálního hávu.

Malým vánočním dárkem obecenstvu bude česká premiéra Ravelovy kompozice Chanson galante, která byla objevena teprve nedávno a premiérována ve Francii v minulém roce. Krátká skladba pro sbor a orchestr na verše francouzského básníka Armanda Silvestra vznikla nejspíše na počátku 20. století během Ravelových studií na Pařížské konzervatoři u Gabriela Faurého.

Také v případě Jakuba Jana Ryby si letos připomínáme výročí, a to dokonce dvojité. I po 260 letech od narození a 210 letech od úmrtí tohoto kantora a skladatele z Rožmitálu pod Třemšínem zůstává jeho hudba v českých zemích stále živá. Rybova Česká mše vánoční „Hej mistře!“ se z rožmitálského kůru, kde poprvé zazněla v roce 1796 rychle rozšířila a již od 19. století platí za neodmyslitelný symbol českých Vánoc.