Večer plný francouzské elegance a hlubokých emocí. V podání tenoristy Pavola Breslíka zazní opojná a lyrická Báseň o lásce a moři Ernesta Chaussona. Druhou část koncertu vyplní Symfonie d moll Césara Francka — dílo, které navzdory počátečním rozporům uchvátilo svět svou silou, originalitou a poezií.

Ernest Chausson
Poeme de l’amour et de la mer (Báseň o lásce a moři) op. 19

César Franck
Symfonie d moll

Pavol Breslík – tenor
Janáčkova filharmonie Ostrava
Robert Jindra – dirigent

Na své Básni o lásce a moři začal Ernest Chausson pracovat ještě během studií ve Franckově kompoziční třídě v roce 1882, dokončil ji však až o osm let později. Z mladistvé sbírky svého přítele a současníka Maurice Bouchora si vybral dvě básně, jejichž zhudebnění propojil orchestrálním interludiem. Moře, nebe, šeříky, mrtvé listí rozfoukané větrem, měsíc, … To jsou obrazy, které skladateli poskytla Bouchorova poezie. Jeho verše Chausson oděl opojnou hudbou, v níž se odráží jeho wagneriánství, které však nic neubírá úžasnému francouzskému citu pro něžnou lyriku. Sólového partu se ujme mezinárodně žádaný slovenský tenorista Pavol Breslík.

Třívětá Symfonie d moll patří mezi nejznámější skladby Césara Francka. Skladba z roku 1888 už od počátku rozdělovala publikum na její příznivce a zaryté odpůrce. Dirigent Charles Lamoreux, který v Paříži pořádal proslulé orchestrální koncerty, dílo odmítl uvést, a tak muselo být premiérováno orchestrem studentů Pařížské konzervatoře. Řada kritiků byla pobouřena Franckovým příklonem k německé hudební tradici a jeho odvahou porušovat zavedená formální pravidla a zvyklosti. Faktem ovšem je, že symfonie byla během několika let úspěšně provedena německými a americkými orchestry a dodnes je významnou a vděčnou součástí symfonického repertoáru.