Jeden z nejhranějších a nejpopulárnějších romantických violoncellových koncertů a také jedno z nejvýznamnějších děl symfonického repertoáru zazní v podání mladých sólistů. Na programu bude skladba Edwarda Elgara a Dvořákova Sedmá symfonie. V rolích dirigentů se představí posluchači Curyšské hudební akademie.

Edward Elgar
Koncert pro violoncello a orchestr e moll op. 85

Antonín Dvořák
Symfonie č. 7 d moll op. 70, B 141

Lukáš Mareček – violoncello
Janáčkova filharmonie Ostrava
dirigují posluchači Curyšské hudební akademie pod vedením Christopha‑Mathiase Muellera

Britský skladatel Edward Elgar se osobně setkal s Antonínem Dvořákem v 80. letech 19. století. Tehdy ještě jako mladý houslista účinkoval v orchestru pod Dvořákovou taktovkou při britském provedení Šesté symfonie a díla Stabat Mater na hudebních festivalech ve Worcesteru a Birminghamu. Elgar byl tehdy uchvácen orchestrálním zvukem Dvořákových skladeb a tento dojem zanechal v jeho další tvorbě nesmazatelnou stopu.

Můžeme jen spekulovat, nakolik byl Elgar Dvořákem ovlivněn, když začal v roce 1919 komponovat svůj Violoncellový koncert e moll. Ve stínu právě ukončené první světové války vytvořil kompozici naplněnou hlubokou melancholií a osobní nostalgií.

Dnes se toto dílo řadí k nejhranějším a nejpopulárnějším romantickým violoncellovým koncertům. Dvořákova Sedmá symfonie bývá považována za jednu z nejambicióznějších a výrazově nejsilnějších skladatelových kompozic. Přestože měl Dvořák na kontě už několik symfonií, které slavily úspěchy na evropských pódiích, teprve v Sedmé plně dozrál jeho osobitý kompoziční sloh.

Dvořák zde opustil slovanský folklor a pustil se cestou dramatičnosti a bolestné osobní výpovědi. Londýnská premiéra z roku 1885 přiřkla symfonii postavení jednoho z nejvýznamnějších děl symfonického repertoáru.