Koncert otevře Smetanova Vltava, symfonická báseň, která mistrovsky zobrazuje přírodní krásy a historické významy české řeky. Následovat bude Beethovenův Třetí klavírní koncert, rané dílo skladatele, které spojuje brilantní klavírní virtuozitu s hrdinskými motivy, jež se později objeví v jeho Eroice.

Bedřich Smetana:
Vltava, druhá symfonická báseň z cyklu Má vlast

Ludwig van Beethoven:
Koncert pro klavír a orchestr č. 3 c moll op. 37

Lukáš Vondráček – klavír
Janáčkova filharmonie Ostrava
Lawrence Foster – dirigent

Vltava z cyklu Má vlast patří k neznámějším a nejhranějším skladbám Bedřicha Smetany. Skladatel v této symfonické básni vytvořil hudebně pestrý portrét přírodních krás tohoto českého veletoku, krajiny, kterou protéká, ale i míst spjatých s českou historií, která se vinou po celé jeho délce, od prvních pramínků až po soutok Vltavy s Labem. Přestože dílo vzniklo v roce 1874 po Smetanově ohluchnutí, dokázal skladatel tento handicap obdivuhodným způsobem překonat. Smetanova mimořádná hudební představivost dala vznik orchestrální partituře, jejíž tóny jsou dodnes ztělesněním české národní hudby.

Beethovenův Třetí klavírní koncert představuje jeden z tvůrčích vrcholů skladatelova raného období a zároveň vykročení do světa hrdinských intonací jeho Třetí symfonie „Eroiky“. Dílo premiéroval ve Vídni v dubnu 1803. Památný koncert byl neuvěřitelně dlouhým maratonem Beethovenových skladeb, na němž zazněly také jeho první dvě symfonie a oratorium Kristus na hoře olivetské. Beethovenův přítel Ignaz von Seyfried, který tehdy skladateli u klavíru obracel noty, později vzpomínal, že k jeho překvapení H2drtivá většina stránek byla prázdná a obsahovala nanejvýš několik nečitelných hieroglyfů. Beethoven hrál téměř celý sólový part zpaměti, protože, jak se často stávalo, neměl čas vše zaznamenat na papír.