Večer, kde se potkává současnost s hudební klasikou. Zazní dílo českého skladatele Martina Klusáka, Beethovenův Třetí klavírní koncert — plný síly a emocí — a Čtvrtá symfonie „Adagio“ Krzysztofa Pendereckého, která spojuje moderní jazyk s odkazem velkých symfonických tradic.

Martin Klusák
Nová skladba na objednávku JFO (česká premiéra)

Ludwig van Beethoven
Koncert pro klavír a orchestr č. 3 c moll op. 37

Krzysztof Penderecki
Symfonie č. 4 „Adagio“

Lukáš Vondráček – klavír
Janáčkova filharmonie Ostrava
Lawrence Foster – dirigent

Tvorba Martina Klusáka, který patří k mladší generaci českých skladatelů, má široké rozpětí od kompozice a zvukového designu přes film, televizi a rozhlas až po autorské hudební a intermediální projekty. Jeho skladby sklízejí úspěch doma i v zahraničí. V minulém roce zazněla jeho kompozice na festivalu Pražské jaro v podání renomovaného souboru Klangforum Wien.

Beethovenův Třetí klavírní koncert představuje jeden z tvůrčích vrcholů skladatelova raného období a zároveň vykročení do světa hrdinských intonací jeho 3. symfonie „Eroiky“. Dílo premiéroval Beethoven ve Vídni v dubnu 1803. Památný koncert byl tehdy neuvěřitelně dlouhým maratonem Beethovenových skladeb, na němž vedle Třetího klavírního koncertu zazněly také jeho první dvě symfonie a oratorium Kristus na hoře olivetské.

Polský skladatel Krzystof Penderecki začínal jako horlivý avantgardista, experimentátor a zastánce kompozičních směrů tzv. Nové hudby, v polovině 70. let však zcela proměnil svou estetiku a přiklonil se k postromantickému hudebnímu jazyku, v němž navázal na hudbu velkých symfoniků, jakými byli Mahler, Bruckner nebo Šostakovič. Tento hudební slovník je vlastní i Pendereckého Čtvrté symfonii „Adagio“ z roku 1989, psané na objednávku francouzské vlády coby připomínka dvoustého výročí Velké francouzské revoluce.